Ke svým zpěvům úvod.

Josef Wenzig

Zpěvy české, jež jsem ostýchavě Zadržoval v prsou hlubinách, jste toužily se ohlídnouti Po rozlehlých vlasti krajinách: Teď vás pouštím na svobodu, déle Nemáte již upoutány být! Naděje mi libě pokynula: Mějte volnosť! Rozkošvolně žít. Ejhle, jak tam potok, pokryt pěnou, Vyskakuje z lůna pohoří! Klády, balvany mu odporují, On však překážkám se nekoří; Všechny vod svých síly napínaje, Přemáhá obtíže rozjařen, A pak smělé mysli dále letí, Jakby peruťmi byl obdařen. Tak i vy, když ctnosť vám bude kázat, S nectností se měřit v zápase, S dávnou člověčenstva nepřítelkou, Škodící mu stále na spáse! Opřete se rekovskou paží, Velebná vás rozplameniž zlosť, Hřměte hromy, se ve svých kostech Zatřese ten zkázonosný host! Leč jak bujný potok jemně šepce V údolí ve stínu lesíčka! Ticho prostírá se po vůkolí Jen že tam při záři měsíčka Hluboké své tužby slavík pěje; A tu kouzlem temna, jak se zdá, Bujný potok stav se zamyšleným, Jako žalem jakýms klokotá. Nekárej vás tedy nikdo, zpěvy, Povzdechnete-li si truchlivě: Mysl nezáří se vždycky leskem, Zatmívá se také mračivě. A zdaž nekrásí se libozvukem Vzdechy srdce zkormouceného? Pročež buď vám popřáno si vzdechnout: Vždyť žití tolik trpkého. Ale jižjiž potok dále proudí, Z tesknoty se vymknuv lesiny; S vyjasněnou usmívá se tváří Na kvetoucí vůkol lučiny. Stáda pasou tam a v šalamaje Pastýři vesele pískají, A on proudí dál a bez ustání Mladistvé mu síly vzrůstají. Tak i vy! Neb třeba větším dílem Cesty života jsou trnové: Přátelství a láska splítávají Utěšené věnce růžové: Z přírody a idealů zřídel Plyne valem sladká blaženosť, A všem piklům navzdor vítězívá Čistá vůle, mravní vznešenosť. Ale vizte jak se poznenáhla Zmohten nepatrný synek skal! Malý potok stal se velkou řekou, Obrem mezi řekami se stal. Vědom moci své pokojně stoupá, Města, říše jím se zřizují, A se zrcadlíce v jeho vlnách Nebesa se zdvojnásobňují. Zdaž vám bude, zpěvy moje, někdy Taková popřána slovútnosť, se odvážíte, hlásat Boží Nepostižitelnou mohútnosť? Nezoufejtež, jste ještě slaby! Nebo předchází-li pýcha pád, Malomyslnosť nic nedokáže Vřelé snaze pomáhá Bůh rád.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

524. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VLTAVA. (Karel Sabina)
  2. Večerní myšlénky. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. Časný skřivan. (Vilém Ambrož)
  4. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. 330. Vítej, stokrát vítej oblíbený (Jan Kollár)
  7. I. Moře pojímá mne v náruč svou, (Josef Václav Frič)
  8. báseň bez názvu (Milota Zdirad Polák)
  9. UVÍTÁNÍ DĚDINY. (Karel Sabina)
  10. 114. O ty, v kterém každodenně klekám (Jan Kollár)