Hvězdy a pravdy.

Josef Wenzig

Jak mnohé hvězdy krásný leskot Až na sta roků potřeboval, Než světem k naší zemi došel, A než ho zrak náš zpozoroval! A podobně je s mnohou pravdou; Neb když některá zasvítila, Lidská ji ruka zakryt může, Nemožno však, by ji vyhasila. A jak ty hvězdy přece byly, Ač nelze bylo je pozorovat: Tak každá pravda přec je pravdou, Ač posud nelze ji vyzpytovat.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1205. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hvězdy. (Adolf Heyduk)
  2. Na srdce. (Josef Košín)
  3. (Přání hasičův.) (Emanuel Züngel)
  4. 202. Jako luzní snové, (Eduard Just)
  5. 40. Ještě naděje. (Jan Petr Jordan)
  6. XXVI. Co mohu prosit, co mohu žádat (Jaroslav Vrchlický)
  7. OPUŠTĚNÁ. (Václav Jaromír Picek)
  8. VTEŘINY. (Josef Svatopluk Machar)
  9. III. Svítí hvězda na nebeské báni, (Václav Pok Poděbradský)
  10. 59. S dárkem. (Josef Uhlíř)