OPUŠTĚNÁ.

Václav Jaromír Picek

Slunce zachází, Luna vyplývá, Spánkem i rosou Pláně posývá. Snad až se hvězdy Vlídně přiblíží, Oko mé vyschlé Také zaklíží. Luna nad hájem Vysoko září, Hvězdy milostnou Vítají tváří. Ale mé oko Ani nepláče, Ani kol něho Spánek neskáče. Kdyby sestřičky Dlely ve vlasti, Prosila bych je V této své strasti: Modlete vy se, Věrné sestřičky, By mně popřálo Nebe slzičky. Kdyby matinka Nebyla v hrobě, Prosila bych ji V žalné té době: Modli se, modli, Sladká matinko, Aby mne blažil Spánek malinko. Ale sestřičky Ty se nevrátí, Nevstane více Ze hrobu máti. O tak lidičky Robte mi stánek, Kdeby mne věčný Oblažil spánek.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

384. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Svítí hvězda na nebeské báni, (Václav Pok Poděbradský)
  2. Večer. (Adolf Heyduk)
  3. Jistota. (Josef Wenzig)
  4. Nebe. (Josef Burgerstein)
  5. XXVI. Co mohu prosit, co mohu žádat (Jaroslav Vrchlický)
  6. 89. V tužby chvatu křídla k letům beru (Jan Kollár)
  7. KDYŽ PADALY HVĚZDY. (Vladimír Frída)
  8. Do památníku mladému básníku Krasoslavu Skřivánkovi, příteli svému. (Václav Antonín Crha)
  9. Přání. (Eliška Krásnohorská)
  10. Vzhůru! (Václav Antonín Crha)