Na její oči.

Josef Wenzig

Na její oči.
Ti v milé, dobrotivé oči zříti, Když táži se: „Přeješ mi, jak ti já?“ A když se přiznat ústa tvoje štítí, Že přeješ mi, tehdáž ti v oči zříti, Ó jaká slasť to, blahosť nebeská! Tu srdce zbouřené se utišuje, Krev rozplameněná přestává vřít, Rozmysl bujnou vášeň ukrocuje, Směs citů pořádku se podrobuje, A ňádra má provívá svatý klid. Tu věru jest jen jedno, co mne rmoutí: Že slunce doby té zas zapadá. Ó kéž bych tehdyť moh’ tě obejmouti, A s tebou tam rty na rtou dolítnouti, Kde závistivý čas již nevládá!