TAEDIA.

Zikmund Winter

Nadějí znaven, znaven beznadějí, znavený touhou, znaven resignací, tím vším, co stále znovu se jen vrací – – teď už bych jenom kousal nejraději, a zvracel všechen obsah duše svojí... Už nemám ani touhy k elegii. Mé housle už jen skřeky vydávají – leptají uši, mozek, koušou se a svíjí: Už harmonii žalu nedávají. Mé housle nejsou houslemi už ani: Rozbité skřipky už to jsou o jediné jen struně, od příliš marného a rouhavého hraní...

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

193. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Accedia. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XII. Poslední. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Marnost nad marnostmi. (Simeon Karel Macháček)
  4. None (Ladislav Quis)
  5. Sen. (Jaroslav Vrchlický)
  6. MYSTIKA KRVE (Otokar Fischer)
  7. LXI. Smrt přišla k mému loži (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň Krále Šalomouna. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. POKUŠENÍ. (Karel Skřivan)
  10. DO MODRÝCH DÁLEK KDOSI JDE – (Arnošt Ráž)