POKUŠENÍ.

Karel Skřivan

Ještěrka má svůj kámen, cvrček má díru svou – mne šlehá slunka plamen a sžírá duši mou. Země jak pec je velká, na míle nikde strom, nezabzučí ni včelka, jen od hor chroptí hrom. Já jak ten blázen chodím – dál nejdu – ne, ne, ne – daleko housle hodím do trávy spálené. A na vzdory si lehnu a zuby zatnu v ret, z místa se za nic nehnu, rád měj mě celý svět! Nepůjdu dále, nepůjdu dále, mám potloukání dost, na nohou stále, vína na mále – až každá brní kosť. Radš se vrátit domů, dřímu v stínu stromů, nepůjdu dále, ani za krále, mám už trampot dosť.“ A co si to tak bručím a ležím na trávě, cosi mi leze k uším a dále po hlavě. Mravenci! Kýho ďasa! Čert vás tu dlužen byl! A je jich celá chasa a každý volá: Pil! A nosí, vláčí, víří a chvátá, klopýtá, ten rovná suché pýří, ten pupy počítá. A já bych tu měl hníti? Ne! Vzhůru, housle mé, sta bratří žalosť cítí, zas těšit půjdeme! A zas si jaře notím, sám sobě bych se smál, a nevím, že se potím, a v prachu cupám dál. –

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

181. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXVII. Pikola hvízdá, (Adolf Heyduk)
  2. Bretoňská romance. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Déšť. (Šebestián Hněvkovský)
  4. PO DEŠTI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. I. My v hospodě sedíme při víně žhavém, (František Táborský)
  6. Píseň (Otokar Fischer)
  7. MYSTIKA KRVE (Otokar Fischer)
  8. None (Ladislav Quis)
  9. Ohněm mé prsty se smály, (Josef Holý)
  10. V drsném rachotu hromu (Josef Holý)