ŽENA A ŽENY.

Zikmund Winter

Ne, nikdy žádné ženě jsem se neoddal, tak, aby jiných žen byl obraz před ní zbled’. Vždy obraz ženy sic mě cele zaujal, leč provždy zaujmout mě nikdy nedoved’! Oh, vím, že miluju já v každé z lidských žen kus Ženy! Nikdy nezkojen tou onou, zůstávám tak provždy nezhojen. Když v každé líbivější ženě spatřené je z části zobrazen kus Ženy toužené, kus vlastní Ženy mé – oh, kterak možno, kterak možno jen v náručích mužů tolik různých žen zajatých vidět – a nezávidět?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

98. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZTRACENÝ RÁJ. (Zikmund Winter)
  2. Ke chvále země (Stanislav Kostka Neumann)
  3. ŽENA. (Otakar Theer)
  4. Na červnové zemi (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Miloň upějící. (František Dobromysl Trnka)
  6. rozhovor s lunou (Stanislav Kostka Neumann)
  7. SRDCE SE MI ZATOULALO. (Josef Lukavský)
  8. CHCI SVÝM COS NAZÝVAT... (Antonín Sova)
  9. Markoman (Rudolf Medek)
  10. Volání pastýřovo na Dafnyšku. (František Vladislav Hek)