KLETBA INDIVIDUACE.
Ó kdybych věděl, ó kdybych jen věděl,
jak sen svůj ukojit provždy – ó lásko!
Ó kdybych věděl, oh, kdybych jen věděl,
jak že se spokojit v tobě – ó lásko!
Než vím, ach vím – je v těle Ďábel,
ten jmenuje se Ďábel Zmnožení,
odvěčné rozdělení Boha
na nekonečno individuí....individuí...
Z těch každé chce zas jenom Ono býti,
jež bylo před zmnožením – celé, jediné,
to, že jím není, jako lásku cítí
a touží nekonečno, nekonečno míti,
to nekonečno nekonečně mnohé,
a nekonečně od něj vzdálené.
Co nemá v sobě, v druhých sobě hledá
a chce si pro vždy přivlastnit;
než druhé, to se přivlastniti nedá,
to samo druhé v sobě mít chce – běda,
tak nelze nikdy druhé v sebe vzít!
172
Ó kdybych věděl, ó kdybych jen věděl,
jak sen svůj ukojit provždy – ó lásko!
Ó kdybych věděl, oh, kdybych jen věděl,
jak že se spokojit v tobě – ó lásko!
Než vím, ach vím – je v těle Ďábel,
ten jmenuje se Ďábel Zmnožení,
odvěčné rozdělení Boha
na nekonečno individuí....individuí...
173