KLETBA INDIVIDUACE.

Zikmund Winter

Ó kdybych věděl, ó kdybych jen věděl, jak sen svůj ukojit provždy – ó lásko! Ó kdybych věděl, oh, kdybych jen věděl, jak že se spokojit v tobě – ó lásko! Než vím, ach vím – je v těle Ďábel, ten jmenuje se Ďábel Zmnožení, odvěčné rozdělení Boha na nekonečno individuí... Z těch každé chce zas jenom Ono býti, jež bylo před zmnožením – celé, jediné, to, že jím není, jako lásku cítí a touží nekonečno, nekonečno míti, to nekonečno nekonečně mnohé, a nekonečně od něj vzdálené. Co nemá v sobě, v druhých sobě hledá a chce si pro vždy přivlastnit; než druhé, to se přivlastniti nedá, to samo druhé v sobě mít chce – běda, tak nelze nikdy druhé v sebe vzít! Ó kdybych věděl, ó kdybych jen věděl, jak sen svůj ukojit provždy – ó lásko! Ó kdybych věděl, oh, kdybych jen věděl, jak že se spokojit v tobě – ó lásko! Než vím, ach vím – je v těle Ďábel, ten jmenuje se Ďábel Zmnožení, odvěčné rozdělení Boha na nekonečno individuí...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

554. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLUBOKÁ LÁSKA. (Zikmund Winter)
  2. O lásko má, jsouc nejsoucí, (Adolf Racek)
  3. O lásko, podstato vší PRAVDY naší, (Adolf Racek)
  4. IX. Co kdy v mém srdci bylo, (Karel Mašek)
  5. Láska. (Viktor Dyk)
  6. III. Jak jen může Sobectví mrzkou vlnou (Jaroslav Vrchlický)
  7. ***   Jsem jenom sen, jenž v jiný se zas změní, (Adolf Brabec)
  8. Mdlý, lásko, já se tebou k CNOSTI zvedám, (Adolf Racek)
  9. NA USMÍŘENOU. (Josef Lukavský)
  10. Navzdor. (Adolf Heyduk)