PÍSEŇ.

Karel Babánek

Ve bráně podkovy zvoní, slyš, troubí postilion, večerem v oknech se stmívá, na věži houpá se zvon. Na rynku u sochy světce umlk už hovor a smích, posledním odleskem slunce v oknech den zhasl a ztich. V záhonech zahrádek voní opojně večerem květ; poklidno, ticho je v srdcích, daleko, daleko svět.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

177. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U okna sedím... (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. JÁ VYHLÉDL JSEM OKNY V KRAJ (Antonín Sova)
  3. NA DLUH. (Vladimír Houdek)
  4. TICHÝ DŮM. (Karel Babánek)
  5. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  6. MĚSTO (Hermor Lilia)
  7. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  8. Hymna andělů v noci před vzkříšením Vykupitele. (Jaroslav Vrchlický)
  9. STARÁ VZPOMÍNKA (Antonín Sova)
  10. Ozvěna štěstí. (Emanuel z Čenkova)