STARÁ VZPOMÍNKA

Antonín Sova

Kdes na stanici večer se tměl(J4m) na vlak jsem čekal v sně(J3f) s verandy břečťan trem se chvěl(J4m) a smíchu vese zně(J3f) a let noci vlaž chlad(J4m) vál tiše po peronu(J3f) jen v cinkot sklenic časem vpad(J4m) hlas pronikavých zvo(J3f) Chvílemi signál ru se mih(J4m) a da ta se třásla(J3f) pak zase dusot v dálce stich(J4m) a barva jisker hasla(J3f) clony v oknech tru dech(J4m) rozčeřil v lehkém vzdu(J3f) a na nich stí ruch a spěch(J4m) se mihal v světla žluti(J3f) Byl peron prázd v mžiku zas(J4m) krok v dálce jen duněl chvat(J3f) Však hle tam v kou v lampy jas(J4m) stín starce se soval mat(J4f) to rolník sta shrbe byl(J4m) zřel klid no stmělou(J3f) blíže sed jej oslovil(J4m) v tu chvíli osalou(J3f) A sedček si nesměle ved(J4m) s tou prostotou jež vzruší(J3f) na hu let svých zapomněl hned(J4m) a sdílnou když zřel duši(J3f) hned zabočil na svoji ves(J4m) na okruh po še(J3f) na ženu jež ho če dnes(J4m) z křtin u provda dcery(J3f) Skrz zuby plivna se odmlčel(J4m) a jak se dech mu krátil(J3f) a v starých prsou chřesti zněl(J4m) zas ku své vsi se vrátil(J3f) a prostřed pak zdvihnuv prst(J4m) s důrazem pobožnosti(J3f) vzponek probral plnou hrst(J4m) vždy s chválou minulosti(J3f) Kde pak je všecko Teď sedlák chud(J4m) pa jenom s dluhy(J3f) teď řemeslník je ušlápnut(J4m) za jedním hyne dru(J3f) vše toren je otrok teď(J4m) a na buben jdou statky(J3f) ba k pěk smeť(J4m) to dochovaly matky(J3f) A Pánbůh že stále víc(J4m) se nedostá chleba(J3f) Než v krč vždy je jako mšic(J4m) těch jimž ho nejvíc třeba(J3f) Však sklízím s pokojem(J4m) a pomodlím se za to(J3f) a slovo boží každým dnem(J4m) přec je mi nad vše svato(J3f) A zase svraš prst svůj zdvih(J4m) a odmlčel se chvíli(J3f) Cos chmurho ke mně z těch vrásek a rýh(J5m) z té hrana hlavy se chý(J4f) A já se zachvěl jak drs ten muž(J5m) děl s resigna temnou(J3f) Však jsem stár a dlouho již(J4m) to nepotr se mnou(J3f) To bylo v stanici jižních Čech(J4m) a je dávno tomu(J3f) V srpnových vlažných večerech(J4m) v té ost ni stro(J3f) a v záři hvězd vzponám(J4m) na ovzduší neznámých tra(J4f) a toho starce před zraky mám(J4m) jak navyk si žalovati(J3f)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

15. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smutek. (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Vlak. (Stanislav Kostka Neumann)
  3. TERCINY. (Jaroslav Goll)
  4. U okna sedím... (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Zbloudilé vlaštovice. (Jaroslav Vrchlický)
  6. SMUTNÁ KRAJINA (Antonín Sova)
  7. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  8. PÍSEŇ CIZÍ BOLESTI (Karel Toman)
  9. MELANĚ (Božena Benešová)
  10. NOKTURNO. (Rudolf Illový)