V nekonečné dálky rozsívaným světlem
Slunce posílá dnes svoje pozdravy,
celým krajem Velepíseň Lásky,
Vyšší Moci hlas, hlaholí jásavý.
Stromy z dálky voní, květy, listy v světle
nemohou svou radost pochopit,
radost z života, jejž miliony buněk
cítí v sobě slavný bouřit, snít a chvít!
Miliony hmyzu zlatým vzduchem
v svatebním si zvoní veselí,
miliony zvuků v jarním větru
milostnou se něhou tetelí.
Paprsky, hle, očí tisícerých
setkávají se – a silou tajemnou
příbuzenství duší, nová světla Žití
zapalují v sobě pojednou!
V každém tvoru, květu, v každé buňce těla
křičí o slyšení dnes pud jediný:
Uplatnit se – vzdát se! Znásobit své světlo,
zvěčnit bytí svého všechny vteřiny!
S úsměvem jsem vyšel, rozloženým v tváři,
reflex Slunce v snivém ve zraku –
tisíc světel chvělo se mi v duši,
kolik chvění, tolik zázraků!
Zdálo se mi, že mi v cévách ducha
mizí síla snů, co vlání praporů,
srdce-balon, že se odpoutalo
do volného letět prostoru!
Vůně, zvuky, barvy, celá sláva světel,
že mi resonují v nitru z Přírody,
vztahem mystickým Vesmíru k mikrokosmu
k cíli věčné Světla zúrody.
A tu v mocném šumu Jarní Vítr,
rušný Posel Žití, hnal se po pláni,
přeletěl jak bouř, ale mé srdce
v mžiku zved’, v ně zadul vyzvání:
„Synu-Básníku, to já, Angelus Vitae,
jenž svou hlásnou troubou křísí celou zem,
letě z kraje v kraj, by nezahynul Život,
ale všechen popel vzňal se požárem,
já, jenž rostlin pyl, hlas zvonů, tvorstva, lidí
pro úkony Žití, Lásky roznáší,
já, jenž lodi Žití po všech vodách světa
k Neznámému Moři slavně unáší,
já v tvé srdce dmýchám, ať se duchem nadchne,
světlem vzplápolá a zvonem zazvoní:
Básníku, slyš praskot líchy světa,
kde z věčného setí v lůnu stvoření
za plození slasti, útrap rození,
stále nových klasů zlatá sklizeň zkvétá,
stále nová slavnost přebohatých žní.
Tajnou mízu lásky rozšum v sobě více,
mořem skrytých světel celý v slávě vzhoř –
na tisíce semen v hloubi srdce klíčí:
změň je u chléb Lásky, žehnáním je zmnož –
nech ať písně lásky rozletí se krajem
v nejdálnější kouty naší planety,
a tam všude vznítí neklid nových snění
v srdcích tisíců pro nové povzlety!
Vzal jsi – dávej, byl jsi vznícen – zpívej:
Život je jen světlo, věčné hoření!
Světlem Velepísně Lásky vše kol sebe zapal:
Život je jen Láska, Věčné Tvoření!“