ŽE BÁSNÍK JSEM TAK CITLIVÝ A SLABÝ...

Zikmund Winter

Že básník jsem tak citlivý a slabý, své jemné sny vepřádám do hedvábí – Hebounké nitě hedvábného svitu, hedvábné nitě stříbřitého třpytu. Titanů tužeb nemá duše má, pochmurná krása je mi neznámá – Mám jen své teskné, podzimkové sny, jich snivé barvy, úsměv důvěrný – i tam, kde už jsou samé odstíny, užívám sordiny! Snivou mou písní sladké adagio, sladkou mou láskou snivý Correggio – takové unylé jen ve snech kolébání, takové důvěrné Věčnosti usmívání... Co světu dám, to bude zvláštní svět, v liniích útlý, něžný, jako květ.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

416. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má poesie. (Otakar Mokrý)
  2. Písni. (Adolf Brabec)
  3. Melodie. (Josef Kuchař)
  4. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  5. Písni má, JI NEBUĎ ZE SNA! (Adolf Racek)
  6. Tuberosy. (Jiří Karásek)
  7. III. (Rudolf Pokorný)
  8. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)
  9. MOU SAMOTOU SE LÁSKY MIHL STÍN (Adolf Racek)
  10. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)