III.

Rudolf Pokorný

Byl sirý jsem, ach, sirý jako to ptáče, když v hnízdě po rodičce lká, touží, pláče; když snět mu nad hlavičku svůj prostře lupen, a celý krásný svět mu ciz, nepřístupen! Ba osaměl jsem záhy o dobo dětská! jak lepý sen jsi prchla, tak čárná všecka, sotva že matčin úsměv v mou krev se prolil a tesknivé mi srdce v zpěv rozšveholil! A když mi v prsou vzklíčil zpěv nový, sladký, a na věky mně zaklel svět do pohádky: hoj, nebyl jsem víc sirý jako to ptáče, vždyť měl jsem svoje písně, své posluchače. O písně moje, písně, vy moje druže, juž rozkveťte mi čárně na plné růže: a guslárem vás budu po horách zpívať, tu srdce rozplesávať, tam rozerývať. Tam zlehka strun se dotknu a tu je vzruším, že střelou z černých mraků zabouří k duším, že rozpoutají paže a zbraň v vtlačí, že vrazi naši budou jim posluchači!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

423. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA ČERNÍ MOTÝLI. (Čechoslav Ostravický)
  2. Až zemru... (Josef Kuchař)
  3. MATCE. (Karel Vojtěch Prokop)
  4. V podzimní den. (Adolf Heyduk)
  5. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  6. MOU SAMOTOU SE LÁSKY MIHL STÍN (Adolf Racek)
  7. II. Když tak sedám samojedin v loubí, (Adolf Heyduk)
  8. Loretánské zvonky. (Adolf Heyduk)
  9. Usnula jsem u kolébky (Marie Čacká)
  10. HOUSLE. (Ludvík Lošťák)