ŽE BÁSNÍK JSEM TAK CITLIVÝ A SLABÝ...

Zikmund Winter

ŽE BÁSNÍK JSEM TAK CITLIVÝ A SLABÝ...
Že básník jsem tak citlivý a slabý, své jemné sny vepřádám do hedvábí – Hebounké nitě hedvábného svitu, hedvábné nitě stříbřitého třpytu. Titanů tužeb nemá duše má, pochmurná krása je mi neznámá – Mám jen své teskné, podzimkové sny, jich snivé barvy, úsměv důvěrný – i tam, kde už jsou samé odstíny, užívám sordiny! Snivou mou písní sladké adagio, sladkou mou láskou snivý Correggio – takové unylé jen ve snech kolébání, takové důvěrné Věčnosti usmívání... Co světu dám, to bude zvláštní svět, v liniích útlý, něžný, jako květ. 9