BÍLÉ SRDCE.

Zikmund Winter

BÍLÉ SRDCE.
Na choře bílém oltáři se smály květy, z radostných věnců vůně dívčích ruček – mé srdce po vás stůně, Vysněné! Princezky mého srdce, něžné královničky, subtilní květinky, tak růžové a bílé – mé srdce po vás stůně, Vysněné! Uhynout v jednom bílém políbení na čistý oltář, vonný tak a světlý, uhynout v úsměvu těch věnců svěžích jarem, uhynout laskáním těch ruček, jež je pletly – – – Mé srdce po vás stůně, Vysněné! 57