MY.

Zikmund Winter

MY.
Hyneme neznámým smutkem v touze po jiných, krásnějších světech, vymřeme v úsměvech dětinných mučících stesků, milenci jara a podzimku. Plujeme na bílých křídlech, cizí zde plujeme se srdcem dětí, které cos v daleku, daleku tuší – nemocné dosud Věčnem... Pláčeme v měsíců nítě, pláčeme do dívčích stesků, pláčeme pro útlé ženy, choří, tak choří... Krása nám o Věčnu zpívá, teskně vše v nitru se lomí, mollové milujem tóny, raněná milujem srdce... 46