NOVALIS.

Zikmund Winter

NOVALIS.
Věčnosti dítě na Zem’ sestoupil, šel po ní, aby zjistil, s úsměvem, že Sestrou rodnou je známých mu Zemí jiných a dcerou Matky jeho, Věčnosti (Sofie měla Její řeč a zrak, a všechny květiny mu o Ní mluvily!) – tak tiše spojil si v své mysli život, sen, a jak v snu krásném, stále Moudrý Panic, po malé procházce, natrhav něco květin, zas šťasten vrátil se do Vlasti svojí zpět... 47