JARNÍ JITRA.

Zikmund Winter

JARNÍ JITRA.
Ó vlažná jarní jitra, vy svěží jarní jitra! Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci – lehká a vzdušná lázni rekonvalescentů! Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze a ozdravil láskou! Miluju Vás něhou milenky, která, ač plachá, se bez bázně tulí, oddaností útlého děcka, které se k strážným andělům modlí! Vše chápu jinak, vše miluju jinak, a více tak, tak nekonečně více! Vše procitlo najednou ve mně! Radost z života skromná, jásání z vlajících, růžových pentlí, z celých řetězů růžových, bláznivých polibků, letících bílým, křišťálným, zázračným vzduchem – láska útlých a slabých ke květinám útlým a slabým, oddanost k zlatému slunci, jež hřeje studené ruce, a sesláblá prsa hřeje, a tesknící líbá oči, a pobledlé hladí ruce, nemocí bledé ruce – a laškuje s mladičkým listím, až zelené listí se směje – Vše chápu jinak, vše miluju jinak, a více tak, tak nekonečně více! 58 Jak se to lehce chodí, jak se to protahuje! Jak se to koupá v slunci, v té zlaté a stříbrné lázni, jak se dnes napájí oči zelenou radostí trav! Jak se to v pění ptactva, tak světlém, opile topí! Jak se to stříbrnou něhou a radostí bílou až hyne! Šílení, Opojení! Ó vlažná jarní jitra, vy něžná jarní jitra! Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci! Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze, a ozdravil láskou! Vše chápu jinak, vše miluju jinak, a více tak, tak nekonečně více! Je vzduch jak stříbrná lázeň, jsou vánky, jak lichotné vlny, čeří se kolem a v dáli, pod rukou, s vlasem a listím laškují, hrají si, svítí, hladí a hřejí a chladí... Tu srdce sní, plné něhy, nadšeně vlající s větrem, jak bílých bříz zelené vlasy: O růžových pobřežích moře, zdravených zámořským větrem, o mystické čistotě dětí, vzdušnosti dívenek sladké, o něžné, stříbrné radosti – o všem, co zelené, bílé, a svěží, a naivní, a mladé, o všem, co stříbrné, radostné, slavné, o všem, co vykoupané, světlé a nekonečné – tu srdce je jako Oltář o slavnosti Božího Těla, vonící jarem a květy, zelení ověnčený, 59 zářící zlatem slunce, zelená ratolest sama! Ó vlažná jarní jitra, kouzelná jarní jitra! Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci – lehká a vzdušná lázni rekonvalescentů! Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze a ozdravil láskou! 60