Ó vlažná jarní jitra, vy svěží jarní jitra!
Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci –
lehká a vzdušná lázni rekonvalescentů!
Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze
a ozdravil láskou!
Miluju Vás něhou milenky, která, ač plachá, se bez bázně tulí,
oddaností útlého děcka, které se k strážným andělům modlí!
Vše chápu jinak, vše miluju jinak,
a více tak, tak nekonečně více!
Vše procitlo najednou ve mně!
Radost z života skromná,
jásání z vlajících, růžových pentlí,
z celých řetězů růžových, bláznivých polibků,
letících bílým, křišťálným, zázračným vzduchem –
láska útlých a slabých ke květinám útlým a slabým,
oddanost k zlatému slunci, jež hřeje studené ruce,
a sesláblá prsa hřeje, a tesknící líbá oči,
a pobledlé hladí ruce, nemocí bledé ruce –
a laškuje s mladičkým listím, až zelené listí se směje –
Vše chápu jinak, vše miluju jinak,
a více tak, tak nekonečně více!
Jak se to lehce chodí, jak se to protahuje!
Jak se to koupá v slunci, v té zlaté a stříbrné lázni,
jak se dnes napájí oči zelenou radostí trav!
Jak se to v pění ptactva, tak světlém, opile topí!
Jak se to stříbrnou něhou a radostí bílou až hyne!
Šílení, Opojení!
Ó vlažná jarní jitra, vy něžná jarní jitra!
Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci!
Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze,
a ozdravil láskou!
Vše chápu jinak, vše miluju jinak,
a více tak, tak nekonečně více!
Je vzduch jak stříbrná lázeň,
jsou vánky, jak lichotné vlny,
čeří se kolem a v dáli,
pod rukou, s vlasem a listím
laškují, hrají si, svítí,
hladí a hřejí a chladí...
Tu srdce sní, plné něhy, nadšeně vlající s větrem,
jak bílých bříz zelené vlasy:
O růžových pobřežích moře, zdravených zámořským větrem,
o mystické čistotě dětí, vzdušnosti dívenek sladké,
o něžné, stříbrné radosti –
o všem, co zelené, bílé, a svěží, a naivní, a mladé,
o všem, co stříbrné, radostné, slavné,
o všem, co vykoupané, světlé a nekonečné –
tu srdce je jako Oltář o slavnosti Božího Těla,
vonící jarem a květy,
zelení ověnčený,
zářící zlatem slunce,
zelená ratolest sama!
Ó vlažná jarní jitra, kouzelná jarní jitra!
Jak dětský a bezděčný úsměv útlých a po nemoci –
lehká a vzdušná lázni rekonvalescentů!
Miluju Vás vděčností nemocné princezny, kterou princ políbil dlouze
a ozdravil láskou!