NOVÉ JARO.

Adolf Červinka

Zavřel jsem akta života svého, pro lásku místa v něm nezbylo, vzpomínek pouze chvějivé světlo v nachových reflexech svítilo... V rozpuku prvním napolo dítě, osud tě přivedl v ústrety, nevím, proč srdce moje se chvělo bláhově, tak jako před lety! Jarní to bouře ještě se vrací, voní zas lásky květ čarovný... Vítám tě, poutník znavený žitím, poddaný věrný své královny! Hledám to slovo, jehož zvuk zemřel v srdci mém s tesknící ozvěnou, ve tvojich loktech navždy chci míti života pohádku dosněnou! –

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

658. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Loretánské zvonky (Xaver Dvořák)
  2. PANNINA PÍSEŇ NA BOŽÍ TĚLO. (František Taufer)
  3. None (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Písně svatební. (Milan Fučík)
  5. MODLITBA ZÁVĚREČNÁ. (Antonín Macek)
  6. Tvůj, lásko, zjev mně ŽIVOTA ŘÁD řeší, (Adolf Racek)
  7. Návrat (Rudolf Medek)
  8. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  9. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  10. ZPĚV KU CHVÁLE JARNÍHO JITRA. (Zikmund Winter)