BLAHOVĚST JARA.

BLAHOVĚST JARA.
Mé srdce-prapor jarním průvanem dnes s balkonu tak plavně v dálku vlaje – je všechno dneska slavné jara snem, i vzduch, i země – celá duše kraje! Až tam, kde v oblaka se tyčí topoly, sní oči moje s něžným roznícením! Až tam, kam dosahuje kraj dnes roztoužením spanilým zázrakem svým – nebes kupolí...! Hledím, jak v dál se trávy vlní v snech, i stromů vrcholky závratným větru váním – zmámeny vzduchu, výší smělým celováním, kterak se vzdávají těm proudům mocných něh... Už kvetou sněženky, a mochny, bledule, vím, svítí jimi lučiny i les, a v loukách u řeky – oh, doby minulé! – o touhách mládí snivě hučí jez! Co nevidět, a, srdce moje, věz! v zahradách odevšad to těžce zavoní, a bude zářit v modro do nebes 127 květ něžně dívčí bílých jabloní, a svítit zlatý rybíz, střemcha, bez! Po ženách probuzených z dětství dřímoty, po slasti vyslovit nejsladší jara vůně všem novým Věčným Jarům v ústrety – mé celé tělo, celé srdce stůně! Vždy jenom stůně! Nikdy nedosní! Dálka a Výše mojí kletbou jsou! Sen můj se nikdy, nikdy nesplní, jsem ten, jenž s náručí vždy stůně rozpiatou! A přec: Ať touha vždy je spiata s bolestí, ať krása plakat nám dá, Troubadourům Věčna: Když život touhou je – chcem touhou rozkvésti, závratí trpět Lásky Nekonečna! Vždyť víme: Slibem všechna touha je, vzdech lásky přislibuje objetí; k obloze pohled Nebe slibuje, a Všeho procítění se Vším splynutí! Dnes věříme a cítíme a víme, že míza jara věčná Bytí jest, že slibem dálka kraje, slibem výše hvězd, zvuk hudby čarovný, i to, co v lásce sníme! Že naší Země věčný koloběh, i se svým Sluncem stále výše spěje – že stále krásnějšího jara bude vítat břeh, kde vstříc Jí vyjdou ony melodie, jež dříve slýchala jen ve svých bardů snech – 128 a stoupajíc vždy větším obloukem, že bude přijímat dar stále sladších něh století za stoletím a rok za rokem! Od země až tam k modrým nebesům dnes slyším zpívat onu blahou zvěst, to nejsladší všech Evangelium, já, Jara šťastný Básník-Blahověst! 129 OBSAH.
Předmluva5 Že básník jsem tak citlivý a slabý...9 Poesii10 Signorko mladičká...12 Svatební noc14 Zlatá Přadlena15 Sny atlasových princezen...16 Rusalka17 Ouvertura k pohádce20 Pohádka se sordinou22 Přítel Podzim23 Královna31 Fantom33 Ideál35 Nálada36 Prší...37 Slavnost jara38 V dalekých obzorech40 Jaro a Věčno42 Miluju...44 Žluté měsíčky45 My46 Novalis47 Labutě tesknily...48 První podzim49 Touha po fialkách na podzim50 Podzimní loučení51 Bolelo mne dnes srdce...53 Adagio srdce54 Vánoční55 Bílé srdce57 Jarní jitra58 Hlas jara61 Jde jarem hudba závratná62 Jasmíny64 [130] Roztesknění65 Sny – balony66 Sen umělce-sensitiva68 H. Vogeler69 Vzdech umělce71 Svůj krásný svět...72 Je Princezna tak vzdálená...73 Daleké království74 Jakobsen u moře75 Ty světy nejkrásnější...76 Modrá květina77 Nálada79 Lamartine80 Zelené sonaty81 Loreley83 Krásný sen84 Krása vadnutí85 Novalis na podzim86 Modrý panoš z Jakobsena87 Za nocí měsíčních...88 Notturno91 Luna95 Krásný pták97 Od dálných hvězd...100 Snění při otevřeném okně101 Krásná Země102 Touha znavené duše104 Z Věčnosti vzešel jsem...105 Píseň kosmická106 Hymna Dionýsovi108 V roztoužení110 Noční život111 Tragika víl112 Undina114 Ó, lásko!116 Stromoví šumí v nekonečnou dáli...117 Proč nejsem básníkem, jakým bych si být přál?118 Stilisované květiny H. Vogelera120 Příroda a básník122 Pod Vogelerovu „Lásku“125 Blahověst Jara129
E: až; 2004 [131]