Z VĚCNOSTI VZEŠEL JSEM...

Zikmund Winter

Z Věčnosti vzešel jsem záhadným způsobem, Věčnost mne poslala na zemi žít. Na zemi vratkosti, tíhy a žalosti, na zemi veškeré marnosti nýt. Pohledem bez konce, sněním tak bez konce, jež ze své Vlasti jsem s sebou vzal sem – dává mi měřiti, má matka vzdálená, tak jenom konečnou, konečnou zem...! Vzdálená matko má, vzdálená, kýžená, proč jsi mne poslala na tento svět? Tys moje otčina, kýžená, jediná – v Tvůj klín se navrátit toužím zas zpět!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

193. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  2. MEDITACE. (Ladislav Linhart)
  3. O kráso lásky, z tebe život plyne, (Adolf Racek)
  4. JDU SVĚTEM (Růžena Jesenská)
  5. ZÁSTUPY (Karel Toman)
  6. Strážní anjelé. (Václav Antonín Crha)
  7. KOLODĚJ (Josef Holý)
  8. 3. Ach! již není, jako bylo (Jan Evangelista Nečas)
  9. První člověk. (Jaroslav Vrchlický)
  10. None (Josef Holý)