Dech června zlatý chvěje se v tom v údolu(J6m)
jímž silnice se vine s řadou topolů(J6m)
po jedné straně pryskyřnaté lesy(J5f)
se táhnou daleko až v šero modravé(J6m)
na svahu mírném ve šťavnaté směsi(J5f)
zřít lány obilí luk pruhy žlutavé(J6m)
A prostřed doliny v trav hebkém klínu(J5f)
při pěnivém a skotačivém potoku(J6m)
se bělá zámeček ve stromu stínu(J5f)
jak idylla ve graciesním rokoku(J6m)
Před zámku průčelím dlí na terrase(J5f)
dvě dívky teď Ta jedna v temné vlasy(J5f)
květ růže čajové jež zatknula si(J5f)
má oči velké hluboké a snivé(J5f)
i připomíná ve své cudné kráse(J5f)
obrazy mistra Maxe zádumčivé(J5f)
ta druhá plna veselosti živé(J5f)
jak vlasťovička z jara štěbetá(J5m)
jí chvilka mlčení hned zdá se dlouhou(J5f)
zrak její srší jen tou žhavou touhou(J5f)
pít z číše žití jak dí poeta(J5m)
o dálných lázních blouzní nedočkavě(J5f)
jí Ostende a moře šumí v hlavě(J5f)
na pestrý život tam se těší jako dítě(J6f)
a tajně chystá již své koketnosti sítě(J6f)
jež rozhodí v tom hlučném světa víru(J5f)
k závisti sokyň v davu kavalírů(J5f)
Tak čilá Irma Ale vážná Eva praví(J6f)
Mě život zde v zámečku našem také baví(J6f)
já ráda s knihou v ruce vyjdu k lesu(J5f)
tam sednu na lavičku v květném vřesu(J5f)
a ráda zřím sem do našeho kraje(J5f)
jak obilí se v poli vlní zraje(J5f)
mně dostačí ta naše česká příroda(J6m)
ten zvonku modrý květ ta bílá jahoda(J6m)
A ještě blíž by přilnul k hroudě té můj cit(J6m)
kdyby zde hospodařil správce náš ne Žid(J6m)
ne pachtýř Žid jenž z nás se obohatí(J5f)
Což nevidíš jak statek se nám tratí(J5f)
Ji Irma přerušila smíchem zvonivým(J6m)
Ach prosím tě mně ušetři teď strachem svým(J6m)
ty vidíš všechno černě shoď těch strastí tíž(J6m)
sic na konec mi celou radosť pokazíš(J6m)
Nu chceš li zůstaň si v tom našem hnízdě sama(J6f)
leč já chci žít do mořských lázní jedu s mama(J6f)
V tom na terrase matčin hlas se ozval vlídně(J6f)
Slyšíte Od Karlouše přišlo psaní z Vídně(J6f)
a rukou třesoucí a v láskyplném chvatu(J6f)
vyňala paní dopis z kapsy černých šatů(J6f)
jej znovu přelétla svým zrakem nadšeně(J6m)
jak dítě své by zřela v každé písmeně(J6m)
Když peněz potřebí tu šelma umí psát(J6m)
zas paní stará děla nechť si ať jen užívá(J7m)
Je u dragonů poručíkem a je mlád(J6m)
rád sobě popije a s druhy zazpívá(J6m)
však nemám strachu zmoudří také časem(J5f)
a krev mu schladne s prvým šedým vlasem(J5f)
Já mladou dovedla být též Co zlatých chvil(J6m)
v mé duši dosud teplem jara hřeje(J5f)
Já rozpustilá byla též v krvi mých žil(J6m)
ó krůpěj krve pařížské se chvěje(J5f)
Tož Karel Irma povahu svou dědí po mně(J6f)
leč Eva po otci je trochu zádumčivá(J6f)
ach záhy zemřel nám zábav se straní skromně(J6f)
spíš k hospodářství dohlédne a k prácem v domě(J6f)
má citu přebytek a ráda čte i zpívá(J6f)
Po chvilce hraběnka směr jiný řeči dala(J6f)
na ten a onen neduh zas si stěžovala(J6f)
a povzdychla Já bych tu zašla v nudě hoři(J6f)
tak žiju sama zábavy tu není(J5f)
a mému tělu třeba osvěžení(J5f)
Ó děti nevíte jak toužím k moři k moři(J6f)
Tu Irmě úsměv slasti zachvěl krásným rtem(J6m)
jak děcko když zří hračku zatleskala v dlaně(J6f)
jen Eva smutných očí vlhkým pohledem(J6m)
do lánů polí dívala se zadumaně(J6f)
To jitro teplou vůní z lesa hřálo(J5f)
rosnými démanty a zlatem plálo(J5f)
a znělo harmonií záře barev snů(J6m)
jež k nebi stoupala se zpěvem skřivanů(J6m)
Na lavičku jež lesa na pokraji(J5f)
do houštin lískových se skrytě tají(J5f)
usedla Eva Klid Jen bzukot včely(J5f)
se ozval tu a cvrčka cvrlíkání(J5f)
Ve struny duše jež se rozechvěly(J5f)
vzpomínky víla sáhla hebkou dlaní(J5f)
z nich jako mládí mizícího ozvěna(J6m)
se rozvučela píseň lásky tlumená(J6m)
Před pěti roky doktor Hlavsa v zámku dlel(J6m)
mladého Karla společník a učitel(J6m)
přátelství Evy hnedle sobě dobyl(J5f)
bylť krásný muž jenž každý salon zdobil(J5f)
v čas rázný byl i snivý jako dívčí sen(J6m)
Napoleonu tváří svojí podoben(J6m)
z těch dob kdy ještě v slávě nestučněl(J5m)
ctil umění a jemné mravy měl(J5m)
byl muže světa dokonalým vzorem(J5f)
a hraběnka jej zbožňovala skorem(J5f)
Teď vzpomínala Eva na ty chvíle(J5f)
tam v knihovně kde v rozhovoru prostém(J5f)
se sblížily jich duše ušlechtilé(J5f)
a spjaly se přátelství zlatým mostem(J5f)
On vdechl její duši lásky cit(J5m)
pro českou řeč a chudý selský lid(J5m)
jí vylíčil ten smutný české slávy západ(J6f)
i nesmělé zas procitnutí z hrobu(J5f)
a Eva s čistým srdcem počala vše chápat(J6f)
zříc bez předsudku v novou naši dobu(J5f)
on v šero mladé duše sluncem svítil(J5f)
a jeho zrak se žárem hněvu vznítil(J5f)
když vzpoměl naší šlechty odrodilé(J5f)
snah zpátečnických v řády dávno shnilé(J5f)
i poukázal rád na země jiné(J5f)
kde šlechta půdu rodnou s vášní miluje(J6m)
své otvírajíc síně pohostinné(J5f)
všem umělcům o jejichž práci horuje(J6m)
V zámecké knihovně tam v koutku skrytém(J5f)
ve spoustě traktátův a starých práva knih(J6m)
kde knižní hmyz se mihal v běhu hbitém(J5f)
kdys našel Hlavsa svitek listů zažloutlých(J6m)
Ty listy Hlavsa k sobě vzal nad nimi snil(J6m)
v své jizbě večer při čaji za teskných chvil(J6m)
kdy vítr podzimní do oken vál déšť bil(J6m)
až konečně těch črtův obsah rozluštil(J6m)
V Rudolfa věku listy byly psány(J5f)
Eviným předkem z dálné ciziny(J5m)
co pozdravy z cest byly posílány(J5f)
do vlasti české v kroužek rodiny(J5m)
pán z Vranova své popsal příhody(J5m)
jak putoval přes Vlachy v zemi svatou(J5f)
vylíčil cizí mravy národy(J5m)
svých drahých vzpomínaje s duší vzňatou(J5f)
Když Hlavsa Evě poprve ty listy čet(J6m)
tu nadšením a radostí se chvěl mu ret(J6m)
do dávných dob zalétla Eva tichým snem(J6m)
jsouc hnuta mocně listův evangeliem(J6m)
zalétla duší v ony časy dávné(J5f)
kdy naším královstvím dech jihu teple vál(J6m)
kdy v Praze uměním a vědou slavné(J5f)
věk zlatý stvořil Rudolf druhý český král(J6m)
A Hlavsa vyprávěl pán z Vranova jak žil(J6m)
na dvoře Rudolfa jak ctěn a vážen byl(J6m)
muž učený pln lásky k Čechům vroucí(J5f)
jenž v paměti žít bude nehynoucí(J5f)
Do duše Evy padlo slov těch sémě(J5f)
a v lásku k vlasti vyklíčilo jemně(J5f)
ta něžná květina rozvila lupeny(J6m)
a v srdce vpustila své hebké kořeny(J6m)
tak Eva v celé bytosti se obrodila(J6f)
v kulturu naši vnořila se srdcem vřelým(J6f)
čtla české básníky a roztouženě snila(J6f)
kdys české šlechtičny se státi vzorem skvělým(J6f)
Byl Hlavsa povolán by Karla ved(J5m)
po slibné cestě práv a státních věd(J5m)
by hrabě mladý jak už chvalným zvykem(J5f)
ku blahu lidstva stal se politikem(J5f)
svobody bludičkou jenž lidstvo těší(J5f)
a sociální problem vzletně řeší(J5f)
Leč mladý pán pln rozmarův a svévole(J6m)
měl nechuť ke knihám Rád vyjel do pole(J6m)
a víc než o ústavu o zákony(J5f)
o hezké dívky staral se a hony(J5f)
nezvyklý kázni divoch nezkrocený(J5f)
jenž miluje své psy a koně ženy(J5f)
byl srdce dobrého však příliš rozmazlen(J6m)
svou matinkou a všemi učiteli(J5f)
již hýčkali se s ním a lichotili jen(J6m)
tož z radosti že tučné místo měli(J5f)
Že činnosť Hlavsy nenašla prsť úrodnou(J6m)
v Karlově duši čtenářové uhodnou(J6m)
Tož v Evě našel Hlavsa žačku vřelou(J5f)
ta oddala se jemu s duší celou(J5f)
jak byl by otcem jí tak jeho ctila(J5f)
myšlénky jeho tužby pochopila(J5f)
ke slovům jeho lpěla zbožně ve snění(J6m)
o lásce klíčící nemajíc tušení(J6m)
Ve staré jizbě kde síť pavouk spřádá(J5f)
do šerých koutů zasmušilých stěn(J5m)
kde pochmurně zří předků vážných řada(J5f)
kde jenom minulosti vane sen(J5m)
tam jednou v jeseni byl truchlý den(J5m)
se stromů listí vítr v parku střásal(J5f)
tam v onen den jí Hlavsa vážně hlásal(J5f)
jejího rodu historii slavnou(J5f)
jí líčil vzletně dobu květu dávnou(J5f)
i časy úpadku a poněmčení(J5f)
Ach jak mu naslouchala v rozechvění(J5f)
O každém slově Hlavsy vděčně snila(J5f)
i láskou k rodu zemi její cit se vzňal(J6m)
své poslání a význam pochopila(J5f)
jí v duši prosvit velký čistý ideal(J6m)
Tak asi po dvou letech této idylly(J6m)
kdy mysli jich se v něžný soulad spojily(J6m)
děl Hlavsa k Evě Komteso teď přišel den(J6m)
kdy vstoupím v život zpět zde snil jsem krásný sen(J6m)
a z paměti mé nikdy nevymizí(J5f)
vzpomínka na vás vaše srdce ryzí(J5f)
leč musím pryč Vy jistě netušíte(J5f)
že v srdci mém jak zakotvena tkvíte(J5f)
mně život z duše nevyrve váš obraz sladký(J6f)
ať vpluje kamkoli člun mého žití vratký(J6f)
S úkolem žití svého bych se tady minul(J6f)
a proto jdu ač těžké pro mne loučení(J6m)
jdu zápasit bych zvítězil neb zhynul(J5f)
můj život jest jen v proudů nových víření(J6m)
v zápasu myšlének v názorů kypění(J6m)
jdu pérem bojovat za volnosť lidu(J5f)
za řeč a právo za ta stará hesla(J5f)
jež k vítězství se posud nepovznesla(J5f)
a v boje rozruchu já dojdu klidu(J5f)
a smíření(J2m)
Vy též svou cestou jděte jež vám souzena(J6m)
a buďte vždy tak obětava nadšena(J6m)
jak nyní jste a vstupte s hrdým čelem(J5f)
jen ve svůj svět a buďte hlasatelem(J5f)
všech našich myšlének v té společnosti(J5f)
své Vlasti své tak prospějete dosti(J5f)
Pak vzešel nocí řad kdy Eva bděla(J5f)
na loži svém a horečkou se chvěla(J5f)
a přišly dny kdy v šerém lesa ústraní(J6m)
kdes sedala svou hlavu kladouc do dlaní(J6m)
Ó dumné sny kdy s retů její zmizel smích(J6m)
a v zraku hořel temně žár slz palčivých(J6m)
A jednou z jitra odjel Hlavsa k stanici(J6m)
ve staré ekipáži po té silnici(J6m)
jež vine se jak šedý had v luk směsi(J5f)
Jel Karel s ním však neměl k řeči síly(J5f)
když zřel jak Hlavsa nazpět každou chvíli(J5f)
hled vysílal než zámek zmizel v lesy(J5f)
Po chvíli snění Eva začla číst(J5m)
ten román kouzelný jenž hraje hudbou dum(J6m)
ach Plojhara Leč sotva přečtla list(J5m)
ji vzrušil kroků zvuk a živé řeči šum(J6m)
šli cestou lesní skrytou v husté křoví(J5f)
dva muži poblíž Evy náhle stanuli(J6m)
a Evy nevidouce dále slovy(J5f)
niť rozhovoru bez ostychu vinuli(J6m)
Mám zajištěno všecko hypothekou(J5f)
děl prvý hlas je nedaleko den(J5m)
kdy naši páni panský oděv svlekou(J5f)
až jejich statek přijde na buben(J5m)
Pro pana lieutenanta si přišla včera(J5f)
hraběnka stará hezkou sumu vydlužit(J6m)
já zprvu výmluva byl tisícerá(J5f)
však na konec Dál mluvil ještě Žid(J5m)
a Evě studem krev se k srdci vehnala(J6m)
když po hlase pachtýře statku poznala(J6m)
týž děl Mně k smíchu je ta jejich nádhera(J6m)
ti sloužící ten krásný park a hrdý dům(J6m)
Jak v tento les jejž brzo podtne sekera(J6m)
a jehož kmeny prodají se dřevařům(J6m)
tak v jejich rodinu tu rozmařilou(J5f)
života ostří zatne se vší silou(J5f)
a koruna jich hraběcí jak podťata(J6m)
s těch portálův a mříží klesne do bláta(J6m)
A drzý smích se hlučně ozval lesem(J5f)
zatím co Eva naslouchala s děsem(J5f)
jak hovořil hlas druhý jenž jí nebyl znám(J6m)
To víte kolego Toť přece psal jsem vám(J6m)
jak od Opery první tanečnice(J5f)
z hraběte ssaje retem pijavice(J5f)
a hrabě Karel miluje ji jako dítě(J6f)
a sleduje jak otrok nožek její stopy(J6f)
nu ovšem pokud v dluzích sám se neutopí(J6f)
Ó svůdna je ve vlašské krásy rozkvětu(J6m)
já nedávno jí viděl v novém baletu(J6m)
v němž tanec závitkový v světel odlesku(J6m)
tak božsky tančila že bouře potlesku(J6m)
ji vítala na sceně otevřené(J5f)
kam pršely jen květy drahocenné(J5f)
Dlel hrabě Karel v loži zsinalý(J5m)
jsa žárliv na applausu přívaly(J5m)
jež hnaly se jak bouře vášně hřmící(J5f)
k té ženě krásné tělem vítězící(J5f)
My víme však jak končívá to drama(J5f)
Ta lidská Venuše ta božská žena(J5f)
jej vyssaje a potom unavena(J5f)
po změně toužíc odletí mu sama(J5f)
v jiného muže náruč dávno rozpjatou(J6m)
A hraběti los smutný bude odplatou(J6m)
až zví že obdařen byl směšnou úlohou(J6m)
že ve frašce hrál s citem roli ubohou(J6m)
kdes v hotelu si hlavu šílenou(J5m)
prožene kulí dobře mířenou(J5m)
A svůdná kráska Bude dále plnit dům(J6m)
smrť hraběte si přičte ke svým triumfům(J6m)
Po slovech těch se pohnul větru hebký dech(J6m)
a elegií táhlou zalkal ve stromech(J6m)
a sosen koruny tak vážně kývaly(J6m)
jich šepty tajemné v řeč dumnou splývaly(J6m)
jež přehlušila mužův hovor žert a smích(J6m)
tím proudem šumotu ve zvucích vlnivých(J6m)
A Eva třásla se povstavši zděšeně(J6m)
jak štíhlé břízy kmen ve větru jeseně(J6m)
do duše vnikal jí zostřelý bolu hrot(J6m)
jak by kdos v srdce každou chvilku jehlu vbod(J6m)
šla churavě a chvějně strání k údolu(J6m)
jejž protínala cesta s řadou topolů(J6m)
Ó bylo klidno tam U zámku v sadu(J5f)
na temném jezírku v javorů chladu(J5f)
dvě hrdé labutě si pluly zvolna tiše(J6f)
jak bílé dívčí sny jež plynou v stínů říše(J6f)
před vjezdem do zámku v záhonech růže plály(J6f)
a vodotrysky dva svou šumnou píseň hrály(J6f)
Teď Eva s bázní probuzenou zřela všecko(J6f)
ten park jímž běhávala jako bledé děcko(J6f)
ten rybník hluboký a plný leknínu(J6m)
tak tiše dřímající stromů ve stínu(J6m)
ten zámeček tak vlídný slunně usměvavý(J6f)
před jehož terrasou se vinul potok lkavý(J6f)
posléze na kapli se oči zahleděly(J6f)
kde kosti praotců ve kryptách práchnivěly(J6f)
To vše teď ztratí Půjde v nové žití(J5f)
I cítila že vstříc jí plá dech cizí(J5f)
a viděla jak všechno kol se řítí(J5f)
jak půda mládí pod nohou jí mizí(J5f)
Den dražby blíží se Žid poněmčilý(J5f)
zakoupí statek jich ten starobylý(J5f)
tu půdu v níž jejího rodu kořeny(J6m)
tak ode dávna pevně byly vsazeny(J6m)
Teď dlužno s bohem dát všem minulosti dnům(J6m)
i budoucnosti nadějím a tichým snům(J6m)
Tak přejdou dny přelétnou kvapná léta(J5f)
až jednou po zámečku bude veta(J5f)
chod strojů bude pronikat tu vzduchem(J5f)
továrny komín bude k nebi chrlit dým(J6m)
ten údol bude hemžiti se ruchem(J5f)
pokřikem dozorcův a kvapem mravenčím(J6m)
dělníků českých ochuzená kolonie(J6f)
se bude dřít pod cizích pánů povelem(J6m)
do srdce dětí jich pak cizí škola vlije(J6f)
jed odrodilství jenž jim bude údělem(J6m)
pán továrny ten bohatnouti bude denně(J6f)
a jeho rodina mu zkvete utěšeně(J6f)
Rod Evy zatím zmizí v proudech valných(J5f)
ve vlnách žití špinavých a kalných(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
23 |
| Celkem veršů: |
336 |
| Jamb: |
336
(100 %)
|