NÁLADA.
Když sletí motýl s modré vůní říše
a na tvé dlanídlani rozloží svých křídel třpyt,
jen stlum dech ňader svých a seď tak tiše
a střez se hnutím jediným jej zaplašit!
Ssaj parfum opojný z těch zlatých křídel,
buď na vše hluch, čím tebe volá k žití svět,
on poslem písně jest od dálných zřídel,
při šumu života jenž musí odletět.
Slasť tvůrčí lásky spitým tělem chvěje,
ta vůně nálady se vlévá do všech žil...
Ten žal z mé duše nikdy nevyvěje,
že tolik motýlů mi život zaplašil!
94
OBSAH.
[95]
Strana
Afrodite5
Ozvěny bouří.
Naše vzkříšení13
Pod český prapor14
Královskému hradu15
Česká litanie16
Tři sloky17
Vidění18
V boji stran19
Zbraně barbarů20
Příští generace22
Všednosť23
Modernímu trpiteli24
První stráž25
Protest27
Dělníku29
Řím30
Básník na popravišti32
Nad hrobem umělce34
Nad knihou veršů Alfréda de Musset35
Na sklonu století36
Veselá ballada o dobrém spaní38
Odpověď příteli – poetovi40
Úspěch večera42
Sonet časový o kritice43
Sochaři, jenž modeloval Madonnu pro vesnický kostel44
[97]
Strana
Dvě sloky o přátelství45
Chmurný večer46
Motiv hřbitovní47
Sepjaté sny.
Sen o slávě51
Poslední potomek55
Úpadek rodu56
Jarní epištola69
Dostaveníčko70
Starý snílek71
Mladá matka72
Večerní modlitba73
Mír domova.
Z mého života77
Pausa78
Květiny79
Ouvertura80
Svatební cesta81
První den82
Svatební kytice83
Návrat domů84
Píseň v bouři86
Akvarelly87
Odměna88
Nedokončená polemika89
Mír domova90
Dceři do památníku91
Mládí92
Nálada94
E: av; 2004
98