Kolovrátkář.

Emanuel z Čenkova

Kolovrátkář.
Vždy přijde denně v dusný dvůr a stmělý, když vzejde podvečerní hodina, a přehraje svých písní program celý, jenž arií tak smutnou počíná. V tom táhle vzdychavém a žalném zvuku čtu celou sudbu trpkou dumavě: stroj pákou urval mu kdys pravou ruku, když jat byl spánkem v noční únavě. Skříň hrací koupil mu pán milostivý, pak dostal povolení úřadu; tak se ženou se toulavě teď živí a zruší mi vždy klidnou náladu. Nedávno ze vsi přišlá služka zpívá na dlažbě vlhké šedých kamenů... Jeť pro ni útěchou ta píseň snivá ve rmutné řadě všedních, dlouhých dnů. 34

Kniha Z mého alba (1889)
Autor Emanuel Čenkov