49. Soudomilové.

František Zdobnický

49.
Soudomilové.
Jeť na světě přepodivných bloudů! Nejpodivnější z nich jesti druh, Který na se uvalí i dluh, Aby mohl pro malinkou hroudu Pustit se do bezkonečných soudů. On pro všechno ztrácí zrak i sluch, Až nezhojitelný mu neduh Částku jmění potopí ve proudu. Kdo se rád a oumyslně soudí, Nezradí mu to ni advokát; Řekneš-li mu upřímně, že bloudí. On i s Tebou soud započne vésti: Sám-li se nesoudí, milerád Snaží se, spor mezi bratry svésti. 51

Kniha Krotké znělky didakticko-humoristického obsahu (1859)
Autor František Hajniš