Byla bych Ti věnec vila

Emanuel Züngel

Byla bych Ti věnec vila Byla bych Ti věnec vila
z fialinek modrounkých, vonných růží připojila, konvalinek útlounkých. 74 V sadech kol však zima vládne, v tuhém spánku leží svět, země lůno že je chladné, zniku nemá žádný květ Musela jsem jinam jíti, jinde kvítků hledati, z nichž bych mohla věnec víti a jej Tobě podati. I našla jsem v krásném sadě – v sadě lásky dětinné – kvítky v ušlechtilé vnadě, kvítky vonné, nevinné. Vděčnou mysl s poslušností, cnosti stálou oddanost, mírnost ducha s uctivostí a v učení horlivost. Kvítky ty chci pěstovati u veliké pilnosti, pak u věnec spořádati Tobě ke cti, k radosti. J. K. Chrastecký.

Kniha Blahopřejník (1882)
Autor Emanuel Züngel