Triolet.
Nechtež mi mé srdce, ono spí –
nebuďte je z milostného snění,
ať se o hře lásky nedozví.
Nechte mi mé srdce, ono spí –
vždyť i vám to, dívky, milé není,
když vám u hlav lůžek zvonky zní!
Nechte mi mé srdce, ono spí –
nebuďte je z milostného snění.
Nechtež, bych svou lásku pochoval.
Nechať mír se v duši moji vrátí;
mír ten, jenž tam dříve panoval.
Nechtež, bych svou lásku pochoval,
sic mne břímě její ve hrob schvátí.
Chcete, bych tak bídně dokonal?
Nechtež, bych svou lásku pochoval –
nechať mír se v duši moji vrátí!
[20]
Pak budu zas tiše, blaze žíti,
zaponemuv na to, co mne hnětlo;
mír a pokoj budu v duši míti.
Pak budu zas tiše, blaze žíti –
Pro mneť kvítko lásky nevykvetlo,
pročež nechci víc o lásce sníti!
Pak budu zas tiše, blaze žíti,
zapomenuv na to, co mne hnětlo!
21