Ta láska!
Ta láska teď už ve světě
za mnoho nestojí,
a z domu ať ji vymete,
kdo žít chce v pokoji.
Není to více blahý sen
ni nadpozemský ráj –
holá to špekulace jen
a zastaralá báj.
Tu jinoch říká dívence:
„Já nechci nežli Vás –“
A ženich Vám se z milence
za krátký stane čas.
Před světem říká o dceři,
že nad zlato mu jest,
a s otcem jejím hašteří
se o dukátů šest.
[25]
A stálá je ta láska teď,
až hrůza povídat;
do vody skáče každý hned,
jak začne milovat.
A věrným býti přísahá
„na věky“ nanejmíň –
však za týden již vypřahá
ten „věrný“ Fridolín.
Mohl bych zpívat den a noc
o lásce z dávných dob,
jejížto čarodějná moc
dřív otvírala hrob.
Teď kasy jenom otvírá
a s city šantročí,
a tomu, kdo z ní umírá,
se směje do očí!
26