Zlatá Praha.

Emanuel Züngel

Kolébko má ty slávy věštkyně(J5m) Ty rekův slavných velká mohylo(J5m) Tak tebe miluji já jedině(J5m) jak jiných měst by v světě nebylo(J5m) V Tobě zrozen kojen i odchován(J5m) chci v Tobě jen zas býti pochován(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Tys srdcem naší drahé otčiny(J5m) Tebou se proudí jasná její krev(J5m) Tys duchem drahé duše matčiny(J5m) Ty života jejího jarý zjev(J5m) Až ty budeš jednou se ve hrob klást(J5m) pak zemře jistě též i drahá vlast(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Tys na plesy praotcův zřívala(J5m) Ty slávu jich jsi sdílela i žal(J5m) Tys na boje jejich se dívala(J5m) i modlila se lev když bojoval(J5m) když s Hory Bílé teskný zazněl šum(J5m) zoufale zvedlas rámě k nebesům(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Tys sídlem králů byla vznešeným(J5m) kdež rádi oni vezdy dlívali(J5m) kdež vítězství nad vrahem zmoženým(J5m) v posvátných chrámech Tvých slavívali(J5m) V Tobě se kryla jejich oslava(J5m) koruna to Svatého Václava(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Ty v prvotní se dosud kráse skvíš(J5m) ač týmě Tvé již kryjí šediny(J5m) Ty dosud cítíš hrdě to i víš(J5m) žes slávy naší pomník jediný(J5m) že dosud nejkrásnější z měst jsi všech(J5m) že s pýchou k Tobě dosud hledí Čech(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Jen dlouho vlasti stůj na ozdobu(J5m) a městům českým pravou matkou buď(J5m) nedávej je ni sebe v porobu(J5m) hrdinskou pýchou plň jich věrnou hruď(J5m) žes srdcem vlasti na paměti měj(J5m) čistým jí ohněm ňadra rozhřívej(J5m) ó zlatá Praho má(J3m) Jen dlouho stůj a jasnou svoji zář(J5m) po šíré vlasti rozlévati hleď(J5m) nehanob cizím šklebem svoji tvář(J5m) a Čechům českou dávej odpověď(J5m) Pomni že tak jen budeš vznešená(J5m) od synů vděčně pak velebena(J5m) ó zlatá Praho má(J3m)

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

84. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O Ty, Ty jsi ta jediná (Jiljí Vratislav Jahn)
  2. KMET VLASTENEC. (Václav Jaromír Picek)
  3. VIII. Jako krajina nebeská (Boleslav Jablonský)
  4. Sestro milá, dávno ležíš v hrobě, (František Sušil)
  5. X. Chci, bys věděl, že mé lásce (Karel Mašek)
  6. Našim ženám. (Jaroslav Tichý)
  7. Moje přání. (František Jaromír Rubeš)
  8. 20. V tobě vidím obraz pravé Češky, (František Sušil)
  9. Českým děvám. (Vojtěch Pakosta)
  10. SRDCE. (Josef Kubelka)