Sokolu.
Hoj, Sokole, spěj do výše,
k slunci Slávy zapoleť,
s blankytné patř světla říše,
na ten temný šírý svět;
a pak skloň se nad Prahou,
nad vlastí svou předrahou.
Bystrým letem tuž své síly,
bouří sobě cestu raz,
byť i hromy vůkol bily,
v letu nezlomí ti vaz;
ty pak s mužnou odvahou
chraň vlast svoji předrahou.
Byť i orel hrdopýšek
chtěl se vznésti nad tebe,
však on za žádný se plíšek
nedostane do nebe;
ty pak mírnou povahou
zdob jen vlast svou předrahou.
[149]
Vzhůru k boji! Viz krkavce,
kroužíť nad svou obětí;
strestej loupežného dravce,
pomsta buď mu v zápětí;
nedej loupit s rozvahou
dravcům vlast svou předrahou.
Hoj, Sokole, spěj do výše,
k slunci Slávy zapoleť,
s blankytné patř světla říše
na ten temný šírý svět;
a pak s výše nad Prahou
žehnej vlast svou předrahou.
150