Slovem a kovem.

Svatopluk Čech

Když s tribuny polnicí znívá z úst výmluvných nadšená řeč, když do srdcí lidu se vrývá hlas pěvce jak plamenný meč, nechť zápal a naděje smělá tu povznáší tisíců čela, v mém nitru dí mrazivě cos: Ne slovem, leč kovem jen padne vám budoucí los. Když národ, jejž násilí týrá, svůj pozvedá žalobný hlas a surovým křivdám se vzpírá, jež stínem jsou v osvěty jas, soud budoucí tyranu věstí – tu násilník, s ocelí v pěsti, jen úšklebně křiví svůj ret: Ne slovem, leč kovem duch dějin si upraví svět. Zlá myšlenka: Od věků darmo hlas boží z úst proroků zněl a železné, krvavé jarmo duch lásky snít člověku chtěl, jsou neplatna osvěty díla – Jak před věky divoká síla hřmí vítězně v barbarský rej: Ne slovem, jen kovem dál burácí člověctva děj. Mrak zlověstný nebesa halí, jak před bouří dusný je vzduch, již blízko vojsk rachot se valí – jen přikloňte k pažitu sluch! Snad zítra již spousta se snese a národy oněmí v děse, jen krvavá zařinčí zbroj – Ne slovem, jen kovem se rozhodne velký ten boj. A bez moci do divé srážky zřít bude náš ubohý rod, kam schýlí se osudné vážky, zda právu či násilí vhod. Snad pravdu pak bezpráví zdolá a nepřítel potupně zvolá, šij kruše nám železem pat: Ne slovem, jen kovem můj zdržíte smrtící mlat! Však nikoli – Jinou mám víru: Nech křivdě zdar ověnčí zbraň, přec nezajdem’ v záhubném víru, zas vypneme zdeptanou skráň. Žár posvátný ve stálé hrudi nás uchrání, z mrákoty vzbudí a vyvede z ústrků všech – Ne kovem, leč slovem vstal jednou již z mohyly Čech. Tím slovem, jež effeta! dělo z úst horoucích v hrobový klid, jež v kouzelných knihách se skvělo a zázrakem vzbudilo lid – To slovo zas národ můj spasí a vytrhne z propasti běd, jej zachová v jasnější časy, jež v dálce zří proroků hled, kdy slovem, ne kovem, krok lidstva se pošine v před. Až slovo, jež nadšení plodí, to slovo, jímž bojuje duch, jež k dobru a ku světlu vodí vždy do výše člověctva ruch, třesk utiší válečných vzteků a na prapor budoucích věků v zář napíše krásnějších zor: Pryč s kovem! Jen slovem řiď s láskou se národů sbor!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

44. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  2. České klenoty. (Adolf Heyduk)
  3. MÉ DRAHÉ ČECHY (Růžena Jesenská)
  4. Z EVROPSKÝCH ŽALMŮ (Otokar Fischer)
  5. ZA SVATOPLUKEM ČECHEM. (Josef Václav Sládek)
  6. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  7. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)
  8. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)
  9. PROSLOV k divadelnímu představení v předvečer slavnosti Žižkovy, odbývané dne 25. a 26. srpna 1877 v Táboře. (Emanuel Miřiovský)
  10. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)