Naše zbraně.

Svatopluk Čech

Nechať osud přilby k čelům, v pěsti meče nedal nám, přece nejsme nepřátelům za míč dáni k mrzkým hrám: máme na ně mnohé zbraně, jež nám ukul Tvůrce sám. Za přilby nám skráně dány, tvrdé jako žuly hor, které snesly věků rány, věky stačí na odpor, dokud k nebi české lebi bude týčit mužný vzdor. Marně budou kopím vrazi v pancíř našich prsou rýt, neprolomí, nerozrazí ocelový ňader štít, dokud vřelá srdce, smělá, za ním budou věrně bít. Máme také na obranu v ústech jazyk, živý meč; on má břitkou, skvoucí hranu, jasně zvoní v ducha seč, on se práva dovolává pro mateřskou sladkou řeč. Máme ruce, ty ať tvoří divy v píli horečné, proti hltavému moři staví hráze bezpečné – dělné dlaně naše zbraně, práce heslo válečné. Jen ať každý v řad se staví, kam ho volá bratří hlas, žádná zbroj ať nerezaví, z pochvy skočí v pravý čas – potom z boje české voje odnesou si vavřín zas.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

67. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 154. Již si jednáš pancíř pro hruď svoji, (František Sušil)
  2. XVlll. Pustý povyk neznač cestu naši, (Antonín Klášterský)
  3. HUSITSKÁ. (Jan Vlk)
  4. Společenské. (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. Nebudem věčně malí a bídní... (František Cajthaml-Liberté)
  6. Svolání. (Michal Silorad Patrčka)
  7. U Bohumilic. (Adolf Heyduk)
  8. Loučení. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  9. XXII. Blaze, komu strážný anjel stojí (František Jaroslav Kamenický)
  10. VOJNA A MÍR. (Antonín Klášterský)