XVlll. Pustý povyk neznač cestu naši,

Antonín Klášterský

Pustý povyk neznač cestu naši, dost již zbraní řinčení a křiku! Lomozem jen plachá zvěř se straší, a ne pluky silných protivníků. Každý buď jen tichý pastýř stádce, jenž je vede k chladícímu zdroji; ruka, která stvoří ždibec práce, lepší rtů, s nichž mračna slov se rojí. Hory před nás navalily věky, moře kol nás rozlily, jež buší v naše hráze. Co tu zmohou vzteky? Neshladí hor, moří nevysuší. A když boj, pak opravdu se bíti, se vší silou, čelo proti čelu, proti hrudi hruď, kde plam se nítí, na meče meč, střelou srazit střelu. Proti práci zase jenom práci, s myšlenkou ať myšlenka se střetne! Jenom slaboch, jenž se na ráz kácí, urážku v tvář soku svému vmetne. Pustým křikem možná ovětralý kámen se zdi nepřátelské pad’ by, a i ten se na hlavy nám svalí, Jericha však nepohnou se hradby.

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

418. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naše zbraně. (Svatopluk Čech)
  2. Válečná. (František Cajthaml-Liberté)
  3. Sv. Václav. (Jan z Hvězdy)
  4. Zbrojení se Čechů. (Milota Zdirad Polák)
  5. Nastávají nyní tuhé boje, (František Sušil)
  6. HROB MÁCHŮV. (Antonín Klášterský)
  7. 154. Již si jednáš pancíř pro hruď svoji, (František Sušil)
  8. Sonet sokolského dorostu. (Karel Hlaváček)
  9. XI. Jen trochu méně krásných slov, ( Starý Švejda)
  10. Odkazy. (Adolf Heyduk)