U Bohumilic.

Adolf Heyduk

U Bohumilic na polích padl' kdysi povětroň, ó všemohoucí Pane náš, jen hodně takých roň; leč do polí jich nevrhej, spíš do prokletých hlav, co s nimi spravit nelze již, Ty po zásluze sprav! Nám kážeš-li však učinit, pak aspoň neváhej a v nějaký ten povětroň meč Michalův nám skrej; má padnout tak anebo tak ten železitý kus – a pak své divy uvidíš; ó Pane, jen to zkus !

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

532. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lazebník. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  2. Naše zbraně. (Svatopluk Čech)
  3. 154. Již si jednáš pancíř pro hruď svoji, (František Sušil)
  4. XXVIII. Kéž by jsi otče Žižko z hrobu vstal, (Josef Jiří Polabský)
  5. Změň se! (Adolf Heyduk)
  6. 4. O, jak těžko státi bez podpory! (František Ladislav Čelakovský)
  7. Povaze Žižkově. (Antonín Koukl)
  8. JARO 1907 (Božena Benešová)
  9. V. Hory drahé! v jasu ztopené, (Josef Kalus)
  10. XVlll. Pustý povyk neznač cestu naši, (Antonín Klášterský)