Povaze Žižkově.

Antonín Koukl

Ó že nejsi mezi námi, otče, se svou pěstí, abys dítky vyvedl své z nešťastného scestí. Škoda, že Tvůj v stínu leží palcát ježkovitý – což by divné u sousedů zbudil zase city. Ó že nejsi mezi námi – stálo by to za to: v žulu tísní nasadil bys vůle vzdorné dláto. Pod Tebou by oživila staročeská sláva, i kdyby jí na hrobě již hustá rostla tráva. Pošlapal bys jednou nohou hejno cizích štírů – nehoráznou máme v Tebe, tatíčku náš, víru! Ba kdybys se vžil v ty naše modernější tvary – hnedle bys i pánaboha dostal do čamary!

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

671. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVIII. Kéž by jsi otče Žižko z hrobu vstal, (Josef Jiří Polabský)
  2. JARO 1907 (Božena Benešová)
  3. Naše řeč co vdova v nestateči (František Sušil)
  4. VII. Nehodno trávit s uslzeným okem (Jaroslav Martinec)
  5. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  6. ANT. PIKHARTOVI (Antonín Klášterský)
  7. HROB MÁCHŮV. (Antonín Klášterský)
  8. Rakovník. (Matěj Havelka)
  9. Otec a syn. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. V dubině. (Simeon Karel Macháček)