U Bohumilic.

Adolf Heyduk

U Bohumilic.
U Bohumilic na polích padl' kdysi povětroň, ó všemohoucí Pane náš, jen hodně takých roň; leč do polí jich nevrhej, spíš do prokletých hlav, co s nimi spravit nelze již, Ty po zásluze sprav! Nám kážeš-li však učinit, pak aspoň neváhej a v nějaký ten povětroň meč Michalův nám skrej; má padnout tak anebo tak ten železitý kus – a pak své divy uvidíš; ó Pane, jen to zkus ! 97