Před Husincem.

Adolf Heyduk

Před Husincem.
Znám české domky v rub i líc, leč nejvíc ty kol Prachatic, jež z dolu k horám běží; zde procházívám vrch i důl, nechť pršívá tu roku půl a ostatek se sněží. Tam jeden drahý domek znám a na pouť k němu chodívám, když v polích ptactvo plesá; i tisknu dudy, mlčím však, leb zrovna hoří, vlhne zrak, a hlava na hruď klesá. V tom domku světec narozen, jenž umřel v ohni, záští plen, prost malomocných vzdechů; §85 kde jeho prach, kde jeho hrob? Rýn odnes' vše; žel od těch dob už není takých Čechů ! Znám domky kolem Prachatic, jim se dvou stran jde zloba vstříc a svírá každou chyšku; ó milý Bože, pomáhej, zas k vědomí jim Husa dej a k vítězství zas Žižku! 86