Pryč s pláčem.

Adolf Heyduk

Pryč s pláčem.
Slyšte, vizte! V dudách mých šumí to a zvučí, roje hněvů spoutaných víří v nich a hučí; jdu-li na vrch, jdu-li v důl, sotva že je nesu, žalem půl a zlostí půl chvěji se a třesu. Hněvy, blesky duše, ven! Z ňader, svaté střely! křivdy mrak a zloby hlen vše nám obestřely, v země horských úvalech výkřiky se šíří; vzhůru k činu z končin všech, práva bohatýři! 36 Síla ducha víc je as nežli hradba vozná, v míru-li nás neznal čas, ať nás v boji pozná; vážný hněv až v očích mdlých zlatým leskem vzplane, pak věk reků zapadlých znova z hrobu vstane. Nuže, chutě, kdo jsi náš, vzmuž se juž a zjaři, činu-li se obávášobáváš, sotva se ti zdaří; dosti křivdy, žalu dost, povstaň v ducha zbroji, svobody a práva skvost rodí se jen v boji! 37
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 1 (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 10):
  1. Průvodní list.
  2. Mé písně.
  3. Jsem Čech.
  4. Pozdrav Pošumaví.
  5. Dudákův znak.
  6. Občerstvení.
  7. Pošumavský kraj.
  8. Co bych dělal.
  9. Můj kozlík trká.
  10. Ve Zvíkovské kapli.
  11. Pryč s pláčem.
  12. Nepovolný.
  13. Jsem jako pták.
  14. Skočická.
  15. Mám zlost.
  16. Žně.
  17. Heřmaňská.
  18. Co chci.
  19. U Albrechtic.
  20. O Malínském křenu.
  21. V podlesí.
  22. Starému poháru.
  23. Bez modlitby.
  24. Pootavské vísky.
  25. Tvrdé palice.
  26. Podhorákům.
  27. Slov nehledám.
  28. O starých a nových zbraních.
  29. Dudákův sen.
  30. O našem lidu.
  31. Rybník.
  32. U Chelčic.
  33. Před Husincem.
  34. U Husova domku.
  35. Boubín.
  36. Nač čekat?
  37. O tichošlapech.
  38. U Bohumilic.
  39. Mraky.
  40. Perly.
  41. Když táhly divoké husy.
  42. Nechci pod drn.
  43. Až přestanu dudat.
  44. Prosba.