Nechci pod drn.

Adolf Heyduk

Nechci pod drn.
Kde jste, dávné časy, dávná léta? bývali jsme statni – po všem veta, po všem veta, škoda, smutno všudy; se mnou vzdechněte si, věrné dudy! Změnila se léta, prchly časy; zavolám-li do hor, kdo se hlásí? Nepřítel se hlásí, žalem trnu, jest mi, jak bych ležel vespod drnu. Já však pod drn nechci ještě věru, dokud, kdo mě prali, nepoperu; nechci bubnem býti země hrudám, pokud škůdcům skočnou nezadudám. 105 Pokud píseň má jim nepomůže, že vyletí zlostí z hadí kůže, z hadí kůže závisti a zloby, pak co chceš, můj Bože, se mnou robi! 106
Básně v knize Zpěvy pošumavského dudáka 1 (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 10):
  1. Průvodní list.
  2. Mé písně.
  3. Jsem Čech.
  4. Pozdrav Pošumaví.
  5. Dudákův znak.
  6. Občerstvení.
  7. Pošumavský kraj.
  8. Co bych dělal.
  9. Můj kozlík trká.
  10. Ve Zvíkovské kapli.
  11. Pryč s pláčem.
  12. Nepovolný.
  13. Jsem jako pták.
  14. Skočická.
  15. Mám zlost.
  16. Žně.
  17. Heřmaňská.
  18. Co chci.
  19. U Albrechtic.
  20. O Malínském křenu.
  21. V podlesí.
  22. Starému poháru.
  23. Bez modlitby.
  24. Pootavské vísky.
  25. Tvrdé palice.
  26. Podhorákům.
  27. Slov nehledám.
  28. O starých a nových zbraních.
  29. Dudákův sen.
  30. O našem lidu.
  31. Rybník.
  32. U Chelčic.
  33. Před Husincem.
  34. U Husova domku.
  35. Boubín.
  36. Nač čekat?
  37. O tichošlapech.
  38. U Bohumilic.
  39. Mraky.
  40. Perly.
  41. Když táhly divoké husy.
  42. Nechci pod drn.
  43. Až přestanu dudat.
  44. Prosba.