ÚRYVEK VĚTŠÍ BÁSNĚ BEZ NADPISU.

Svatopluk Čech

Ty květy po skle jak se vinou(J4f) jichž zahradkem zim mráz(J4m) duch jimi chvá v zemi jinou(J4f) v kraj nedostupných oku krás(J4m) jejž zří jen duše tuchy zrakem(J4f) kde všechno přelud je a sen(J4m) však přece s věč pravdy znakem(J4f) a jistší všedních hmoty změn(J4m) Co ty tam v ok tropíš Jene(J4f) I nechte blouda vem ho ďas(J4m) Svou okřídlenou herku žene(J4f) zas v potu tváři na Parnas(J4m) Tam nektar pije v bo sněmu(J4f) a pivo zatím vyčichne mu(J4f) Vím svitne slunce v kal slze(J4f) květ ledo se rozta(J4m) a rozplyne se v mat mlze(J4f) ten všechen přelud blýska(J4m) Vím světa šíří nikde ne(J4f) co v dálky mod taj si tkám(J4m) však stačí ček přimhouře(J4f) a všude hned ty krásy mám(J4m) hned kraj tu jako odlesk je(J4f) všech divných vnad jichž ne zem(J4m) a podoba jak Peri je(J4f) tím kmitne vzdušným obrazem(J4m) Ó jsi tu zas jež změnou sterou(J4f) vždy zatáš v mých zdá říš(J4m) Rci ta lis jen dumy dcerou(J4f) a v mém li pouze nitru dlíš(J4m) Tvář jež mi z dětství duchem chvěla(J4f) zda neuhlídám zrakem la(J4f) zda nikdy v lokty nepřivinu(J4f) ni aspoň obrys tvého stínu(J4f) Již s fanmy ses toulal dosti(J4f) sem vrať se k hut skutečnosti(J4f) A pit zvláš Skutečnosti(J4f) Co skutečnost Že hlas tvůj zvučí(J4f) jen mozek můj mi za to ručí(J4f) on jedi duši spřá(J4f) tu forem barev zvu směs(J4m) z níž světa představa se sklá(J4f) shon ulice i v tichu les(J4m) vše příze jen v mé duši tka(J4f) tak stej podstat či pla(J4f) jak pavučina ře hra(J4f) již hlucho slepec vije(J4f) pro zjas své nudy tma(J4f) ze vzdušných vláken fantasie(J4f) Ba ru Vidmo nadpozemské(J4f) jež extatic dal mnich(J4m) a pitka malby nizozemské(J4f) zdaž ne pravda stej v nich(J4m) vše jest co mozek lidský stváří(J4f) z venčí látku dal mu čiv(J4m) z nedaných nikdy ří(J4f) snu blouzniho spřá div(J4m) Že z nedaných Takých ne(J4f) Nic netvoří sám sebou duch(J4m) jen v růz konstellace (J4f) co přinesly mu zrak i sluch(J4m) A duch sám hmoty vlastnost pou(J4f) A to Büchner z šosu čou(J4f) Duch hmota pravda Nechte stranou(J4f) těch prázdných bublin vzdušných cet(J4m) Též bředete slov spoustou planou(J4f) jíž zaplaven je z dávna svět(J4m) Ó slova hlíza kle(J4f) Vždy scholastika kvete v nov(J4m) a v seči zuři se stře(J4f) pro hluchou plevu pouhých slov(J4m) V nic nevěř si však nazvi Bohem(J4f) to či nic a hned jsi druh(J4m) těch kteří ry vzletným slohem(J4f) taj věč sla jménem Bůh(J4m) ctnost pravda krása volej stále(J4f) a stup starých vzdá ti čest(J4m) jenž blouz dál o ideále(J4f) zapomněl již co to jest(J4m) vlast volnost lidskost pou slova(J4f) bez dra liché pozlátko(J4m) i ji jež teď sví no(J4f) též vyvětra za krátko(J4m) jen slupky zbudou s klamnou ří(J4f) však pro slova i v příští čas(J4m) dál rvát se bude s mládím stáří(J4f) a mlá mezi sebou zas(J4m) Však o slovech slov moudrých dosti(J4f) jsi spáchal již Hoj přáte(J4m) radš zapějme si bez moudrosti(J4f) své druž Credo vese(J4m) Nad všechny nicot če a trudy(D4a) nad všechna kantorské nudy(D4a) nad všechny rozumy šedi střízli(D4a) povznesme výš(D2m) pory ni(D2a) naším je královstvím Ječmínka říš(D4m) tož jemu na počest fanfary zvoni(D4a) o číši zacinkej číš(D3m) Všechno je marnost(D2a) v tom hamižném ži(D2a) rozkoše slunce(D2a) jen z poru sví(D2a) nuže již pijme(D2a) zla ten třpyt(D2m) moudrosti men(D2a) na dně je skryt(D2m) S porem druž se vždy hezoun va(D4a) S prava číš pl a milenka s leva(D4a) na rtu smích vese šu nad hlavou(D4a) jo strom(D2m) s pěni savou(D2a) toť moudrost jedi na svě tom(D4m) a všechno ostatní nudu jen skuhravou(D4a) třeba nechť rozbije hrom(D3m) Rozkoše slunce(D2a) v tom nicotném ži(D2a) z dívčích jen očí(D2a) a z poru sví(D2a) Nuže jen pijme(D2a) bejme dál(D2m) Ostatní všechno(D2a) ďas aby vzal(D2m) Toť stav Hu V postě karneval(J5m) dob duch vás v naše lokty slal(J5m) Toť zrobil váš maître de plaisir(J5m) Teď pra teprv rozpou se vír(J5m) Jen chu k nim Náš Raffael tu shle(J5f) snad model svůj za kterous škraboškou(J5m) a veršovci se zje Musa sně(J5f) nad jejíž skládal ódy punčoškou(J5m) i dru pozna tu mi zná(J5f) než ješ půlnoc pečeť taje zláme(J5f) Ten ček stříbrných své ce jmě(J5f) dnes vrhnu v šampaňského šum proud(J5m) jak rajský zdroj hle per se a (J5f) Kdo se mnou v něm se nezto je bloud(J5m) Což mar rozkoš s veselos zvou (J5f) že jako pavouk zapřádáš se v kou(J5f) vzdej se hochu Hlas jako zvonek(J5f) je štíhlounká jak lilio stonek(J5f) a zraku blesk i lek ob brady(J5f) jsou zvěstmi skry v polomasce vnady(J5f) Zde připij mně Viz v lesku sněžném(J5f) s tím stinným svůdným důlkem v ohbí něžném(J5f) viz ruky vděk jež křišťál číše stiská(J5f) kde v záři průhled roj perel tryská(J5f) zda ustrojil kdy miloslad hřích(J5m) svou udici do ček vábnějších(J5m) Tvůj zjev je dívko po mém vkusu zcela(J5f) tak prá Peri mys mou se chvěla(J5f) Ta z perel čelenka ten stín(J5m) jímž občí vzduš muselín(J5m) tvá číš jak lilio kalich vil(J5m) jejž rosy kouzel blesk operlil(J5m) Oj romantika již mu stoupla v čelo(J5f) a šampaňské svým lem přispěje(J5m) Teď zářným stínem nestčí mu lo(J5f) s nímž do oblak se kamsi odchvěje(J5m) však posléz najde pruž zemský tvar(J5m) v té svět mlze musnových par(J5m) Hle již i druh tvůj vichři se točí(J5f) což ty si nesetřeš mrak spleenu s očí(J5f) To ne spleen to stín je myšlenky(J5m) jíž neupím jak ty do sklenky(J5m) Ej na myšlenku jinde vhod čas(J5m) zde si nekal bla chvíle jas(J5m) Mně ne blaho všecko v bujném le(J5f) kdy zdu ducha smys hod(J4m) mně vábnější slast myslitele(J4f) když pozná nám chys plod(J4m) Nechť plod ten častěj popel hos(J4f) kam po něm sáhneš v ze řád(J4m) přec raděj s je zvrácenos(J4f) chci třeba nadarmo se rvát(J4m) než bez myšlenky zapadnout(J4m) v těch vašich slas všed proud(J4m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 28
Celkem veršů: 177
Jamb: 145 (82 %)
Daktyl: 32 (18 %)