(Báseň bez nadpisu z r. 1863.)

Svatopluk Čech

(Báseň bez nadpisu z r. 1863.)
Meluzína postrkuje korouhvičkou vrzavou, medovinu nasrkuje strážný s lebkou zrzavou. „Milosrdenství-li trochu v tobě probouzí náš stesk, vrať mně, vrať ach, mému hochu svobody mé dávný lesk! Nehýbá-li tebou máti, vyslyš prosbu králové, mnoho, mnoho můžem dáti, máme doly kovové.“ „„Máte? Vy? Vždyť my je máme,máme jak tvé s tebou holátko; dokud z vás nesesoukáme všechno zlato, pozlátko, 67 ví ta ruka, koho vězí bohatá ta česká říš!““ Rudý rytíř na Bezdězi na dno vysrknul svou číš. Na syna tu pomrkuje kněžka s lící slzavou – Meluzína postrkuje korouhvičkou vrzavou.

Kniha Prvotiny 1 (in Sebrané spisy Svatopluka Čecha) (1913)
Autor Svatopluk Čech