(Báseň bez nadpisu z r. 1863.)

Svatopluk Čech

(Báseň bez nadpisu z r. 1863.)
Meluzína postrkuje korouhvičkou vrzavou, medovinu nasrkuje strážný s lebkou zrzavou. „Milosrdenství-li trochu v tobě probouzí náš stesk, vrať mně, vrať ach, mému hochu svobody mé dávný lesk! Nehýbá-li tebou máti, vyslyš prosbu králové, mnoho, mnoho můžem dáti, máme doly kovové.“ „„Máte? Vy? Vždyť my je máme,máme jak tvé s tebou holátko; dokud z vás nesesoukáme všechno zlato, pozlátko, 67 ví ta ruka, koho vězí bohatá ta česká říš!““ Rudý rytíř na Bezdězi na dno vysrknul svou číš. Na syna tu pomrkuje kněžka s lící slzavou – Meluzína postrkuje korouhvičkou vrzavou.
Básně v knize Prvotiny 1 (in Sebrané spisy Svatopluka Čecha):
  1. (Náčrtek z prázdnin 1862.)
  2. (Jiný náčrtek z prázdnin 1862.)
  3. Bílá paní.
  4. Vížka.
  5. Panoš.
  6. Mocnář.
  7. Pochod.*
  8. Bílá hora.
  9. Prsten.
  10. (Úryvek z r. 1863.)
  11. Písně svobodné.
  12. V úterý 11. srpna. *
  13. Ve středu 12. srpna.
  14. (Báseň bez nadpisu z r. 1863.)
  15. (Báseň bez nadpisu z r. 1863.)
  16. Bez nadpisu. *
  17. Bez nadpisu.
  18. Nepřítel. *
  19. Husar.
  20. Dědečkův statek.
  21. Mé sny.
  22. Chudobka.
  23. Vítr.
  24. (Úryvek z básně z r. 1864.)
  25. Píseň.
  26. Na bojišti.
  27. Dva bratři.
  28. Únos.
  29. Proslov.
  30. Elegie u hrobu Skřivánka. *)
  31. (Zlomek větší básně z r. 1865.)
  32. (Zlomek jiné větší básně z r. 1865.)
  33. Anoným
  34. Opravený konec této básně dle ústních i písemních kritik.
  35. Opravený konec básně: „Anonym.“
  36. Osud chuďasa.
  37. Dva vojíni.
  38. Bojiště.
  39. Austrii.
  40. (Zlomek z r. 1866.)
  41. Jiný zlomek z téže doby.
  42. Kmotra Vošatky kandidátní řeč.
  43. Mnich.
  44. Moriska.
  45. Hindu.
  46. Prsten.