(Zlomek z r. 1866.)

Svatopluk Čech

(Zlomek z r. 1866.)
Večer tichý byl. Tam na západě lehounká se rděla záplava, v besídce tu na knížecím sadě bělela se dívčí postava. Ku bělavé potištěné bláně klonila své okytěné skráně, a jak se tam v dáli zablýštěla na nebeském temnu hvězdička, z nevinných se oček vyprýštěla nade čtenou básní slzička. Ó, kdo stihne hloubku toho citu – – – – – – – – – – – – – Ó, ty stíne lidské společnosti – – – – – – – – – – – – –