Austrii.

Svatopluk Čech

Austrii. (Zlomek z r. 1866.)
Ó, ty naše slávosvětlá máti, se slzami patří syni tví nejlepější klénoty ti rváti rozčeřených půtkou kadeří. Upadla jsi v osidla svých soků ověnčená kvítím oběti, v ňáder zklaných nejbujnějším toku zoufale tě vidím úpěti. Hle, tys důvěřiva v ošemetnou nepřátel ses náruč sklonila a jich zrádná dýka hruď ti květnou srdce tvého krví zronila. A ti, pro které jsi vytasila plamenné své pomsty zbraň, pro které jsi krev svých synů lila, odstrčili tonoucí tvou dlaň. Aj, tu k oné schýlila se’s moci, – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 262