báseň bez názvu

Já Jan Burian(T3m) do těch vetchých blan(T3m) píšu co kdy hlavou táhne(T4f) píšu co kdy k srdci sáhne(T4f) píšu rukou neumělou(T4f) duši celou(T2f) plnou chmur a hran(T3m) Dlouhých věků let(T3m) smazal písmo vět(T3m) jimiž ruka pradědova(T4f) zapsala zde žalmu slova(T4f) pod to datum kdy šel v muce(T4f) s biblí v ruce(T2f) v šíroširý svět(T3m) V bídě svízelích(T3m) cizím krajem tíh(T3m) než kdy po shrbeném týle(T4f) splývaly mu vlasy bílé(T4f) zpátky spěchal nad Vltavu(T4f) složit hlavu(T2f) v zemi předků svých(T3m) Uzamčen a skryt(T3m) v chaty noční klid(T3m) tajný kacíř v tyto desky(T4f) zapisoval marné stesky(T4f) a zrak věští skrze slze(T4f) vídal v mlze(T2f) lepších časů svit(T3m) Po něm syn i vnuk(T3m) mnoho drsných ruk(T3m) zmozolených v tuto knihu(T4f) psalo nevolnictví tíhu(T4f) mor a žáry zhoubné vody(T4f) neúrody(T2f) vojen divý hluk(T3m) Z temna svitl jas(T3m) vystřízlivěl čas(T3m) už jen chudá směs tu psána(T4f) kdy dům navštívila vrána(T4f) kdy nač dány nové krovy(T4f) komín nový(T2f) a co sypal klas(T3m) Dvojí smutný den(T3m) posléz připojen(T3m) kdy jsem ztratil otce matku(T4f) rodného se ujal statku(T4f) selským dvorcem směnil školy(T4f) pluhem v roli(T2f) pohřbil slávy sen(T3m) Pozbyv naděje(T3m) v duchů trofeje(T3m) studentských jsem nechal zvyků(T4f) zapomněl jsem poëtiku(T4f) a přec někdy z nenadání(T4f) snivou skrání(T2f) píseň zachvěje(T3m) Ještě kniho čist(T3m) mnohý v tobě list(T3m) těm ať volně v tiché chvíli(T4f) prostý verš mé dumy sdílí(T4f) před účastí nevolanou(T4f) soudců hanou(T2f) před výsměchem jist(T3m) Nehledaný zpěv(T3m) důvěrně ti jev(T3m) relikvie drahocenná(T4f) písmem dědů posvěcená(T4f) také moje stesky vzdechy(T4f) touhy těchy(T2f) lásku vzdor a hněv(T3m) Dnů mých jas i chlad(T3m) citů bouř i lad(T3m) měj zde družnou besednici(T4f) Buď mi kniho zpovědnicí(T4f) zrcadlem buď v míru boji(T4f) duše mojí(T2f) plné hran i vad(T3m) Neveselo v jizbě šeré(T4f) v okno vichr zimní pere(T4f) na ledové květy metá(T4f) sněhového prachu houšť(T4m) venku zaváta jsou pole(T4f) stříbrem svítí větve holé(T4f) na nich mračno vran se slétá(T4f) a kraj širý bílá poušť(T4m) V teskné jizbě o samotě(T4f) zahrabán v té zimní zlotě(T4f) bouře koncertem se bavím(T4f) slyším drsných zvuků spor(T4m) rota vichrů hučí v poli(T4f) za píšťalu komín volí(T4f) krouží s vytím pronikavým(T4f) dokola jak vlků sbor(T4m) Vnímám divoké ty zvuky(T4f) Noviny z mé klesly ruky(T4f) jichžto zvěsti neveselé(T4f) zkalily mé duše klid(T4m) mním že v burném vichrů vání(T4f) slyším sterohlasé lání(T4f) ono moře záští celé(T4f) jímž je obklopen můj lid(T4m) Nepřátelských vichrů dechy(T4f) trou se v jizby rvou nám střechy(T4f) však my dlíme v bídné mdlobě(T4f) zhynul každý vzlet a ruch(T4m) všichni hlavu krotce chýlí(T4f) bez života ohně síly(T4f) všude pusto jako v hrobě(T4f) vše jak venku zimní luh(T4m) Na rtech leda trpké smání(T4f) nebo bledé odříkání(T4f) valícím se kolkol bědám(T4f) hledíme bez činu vstříc(T4m) šumí sice slova hojná(T4f) moudrá vtipná vzletná strojná(T4f) já však jedno slovo hledám(T4f) jedno slovo za tisíc(T4m) Slovo jako čepel skvělý(T4f) zkad by sršel hněv náš celý(T4f) slovo jako hromu ránu(T4f) slovo jako živý blesk(T4m) aby vhouklo do dřímoty(T4f) trochu staré svěží noty(T4f) vyplašilo z našich lánů(T4f) chabý klid a hluchý stesk(T4m) Slovo kouzelné jež náhle(T4f) vzpružilo by hrudi zpráhlé(T4f) roztavilo ledu krovy(T4f) zanítilo svatý žár(T4m) sžehlo s duchů mdloby jíní(T4f) strhlo mrak jenž čela stíní(T4f) a máj vykouzlilo nový(T4f) na ten zimní suchopár(T4m) Po tom slově pátrám v duši(T4f) naslouchám v té pusté hluši(T4f) Marně Marně nezalehá(T4f) k mému sluchu odnikuď(T4m) Jenom vichr venku vyje(T4f) divé svoje melodie(T4f) metelice v okno šlehá(T4f) a stesk padá v moji hruď(T4m) V okně pučí svlačec ledu(T4f) Ve svůj tichý přístěnek(T4m) marně vzývám na besedu(T4f) zástup vážných myšlenek(T4m) Z ohně ve praskotu dříví(T4f) slyším biče hlasný švih(T4m) vidím vláti bílé hřívy(T4f) jako vichrem vzdmutý sníh(T4m) divá zápřež bílých koní(T4f) bouří sněhu třpytný prach(T4m) a šperk rolničkový zvoní(T4f) s jejich čel jak na poplach(T4m) Co ty stále zjeve marný(T4f) tryskem vlétáš do mých dum(T4m) lákáš ve svůj okruh čarný(T4f) ducha k pošetilým snům(T4m) Kniho mezi listy tvými(T4f) pohrobím sen bláhový(T4m) rozplyne se v matné rýmy(T4f) třpytný útvar sněhový(T4m) Všední začátek Co zbývá(T4f) venkovskému medvědu(T4m) když se z pusté jizby dívá(T4f) do sněhu a do ledu(T4m) v nedělní když odpoledne(T4f) nuda k jeho boku sedne(T4f) maně klesá z ruky kniha(T4f) přátel kruh se duší míhá(T4f) srdce touží v šumu smíchu(T4f) zapomenout na trampoty(T4f) Zabalíš se do kožichu(T4f) v podkované vklouzneš boty(T4f) k čelu stáhneš beranici(T4f) a pak chutě tápáš holí(T4f) ve tmách sněhu plískanici(T4f) třeba přes hory a doly(T4f) až okénko osvětlené(T4f) s věncem chvoje opentlené(T4f) z těchto spoust se vynoří(T4m) Tak mě zvábil metelicí(T4f) přátel kruh džbán plnolící(T4f) do hospůdky v Podhoří(T4m) Půlnoc byla když mi polem(T4f) měsíc zářil v cestu zpátky(T4f) a já v zimní krásu kolem(T4f) hleděl jako do pohádky(T4f) Sníh se přestal sypat s hůry(T4f) hvězdným hemžením se skvělo(T4f) nebe modré beze chmury(T4f) a zem dole jedno bělo(T4f) zaváty jsou k nepoznání(T4f) všechny meze dráhy stezky(T4f) nerušenou bílou plání(T4f) démantové hrajou lesky(T4f) i led řeky pode strání(T4f) postlán liliemi sněhu(T4f) jenom onde podél břehu(T4f) průsekem se voda šeří(T4f) Jako sněžné víly bajky(T4f) řada vrb na každém keři(T4f) svítí úbělové krajky(T4f) Sítí křišťálů se zdají(T4f) větve hruší bezlisté(T4m) kvítím z perel plápolají(T4f) snítky jejich stříbřisté(T4m) vše se jiskří září plane(T4f) všude třpyt a bleskot samý(T4f) slavný mír nad krajem vane(T4f) sníh jen chrupá pod nohami(T4f) V tom slyš polem zvonců znění(T4f) karabáče svisty táhlé(T4f) zvuky sanice Však náhle(T4f) v bouř se klidné tony mění(T4f) v poplach bije zvonců cinkot(T4f) slyším řehtot křik a řinkot(T4f) Mračnem vydeptaných sněhů(T4f) jako zimy přízrak divý(T4f) pár tu koní bělohřívý(T4f) letí v nezkroceném běhu(T4f) bleskem smýká přes závěje(T4f) malované panské sáně(T4f) k řece na úpatí stráně(T4f) tam kde zrádný průsek zeje(T4f) V saních zděšen muž se tyčí(T4f) prostovlasý druhý padá(T4f) do závěje oba křičí(T4f) hle i jakás žena mladá(T4f) Přiskočil jsem jako střela(T4f) a pěsť moje obří silou(T4f) v děsném trysku zadržela(T4f) zápřež saní zdivočilou(T4f) Lázně v ledovatém toku(T4f) uchránil jsem pána z Borce(T4f) který po dceřině boku(T4f) do svého se vracel dvorce(T4f) z pozdní jakés výpravy(T4m) Dobře v luny bledé záři(T4f) zřel jsem obě postavy(T4m) mládí květ a zvadlé stáří(T4f) Starce znal jsem jeho dceru(T4f) poprve jsem spatřil tady(T4f) v čarovábném pološeru(T4f) Slaví pověst její vnady(T4f) a co měsíc stříbrem jasnil(T4f) zastínilo všechny chvály(T4f) ač li brach jenž věčně šálí(T4f) klamných vděků nepřibásnil(T4f) které mizí v denním svitě(T4f) Z kožešiny neforemné(T4f) právě vyhoupla se hbitě(T4f) jasný motýl z kukly temné(T4f) Do sněhu se v lehkém skoku(T4f) svezla s malovaných saní(T4f) přivila se otci k boku(T4f) objala mu šíji dlaní(T4f) Dosud leknutím se chvělo(T4f) úměrné a štíhlé tělo(T4f) v sametu a krajkách zdobných(T4f) v sobolině měkkořasé(T4f) s leskem drahokamů drobných(T4f) na ramenou hrudi vlase(T4f) které v jiskry skotačivé(T4f) měnily se při měsíci(T4f) obličej v té záři snivé(T4f) podoben byl elfa líci(T4f) ze stříbrných svitů tkané(T4f) noci kouzlem prochvívané(T4f) Znal mě šlechtic Tisk mi ruku(T4f) vzdával díků slova vřelá(T4f) Dcera jeho beze zvuku(T4f) dosud bázní rozechvělá(T4f) pohledem jen ke mně letla(T4f) ač se pod obočím v šeru(T4f) kryla družná jejich světla(T4f) přísahati chtěl bych věru(T4f) že tam zasvítily jemně(T4f) nejkrásnější oči země(T4f) Zatím vzadu ze závěje(T4f) vozataj se pracně sbírá(T4f) k ukroceným ořům spěje(T4f) ale dívku bázeň svírá(T4f) váhá vrátiti se v saně(T4f) až mi se rtů sklouzlo maně(T4f) důvěru li ke mně cítí(T4f) že chci sám jí vozkou býti(T4f) Dík mi vzdaly její hledy(T4f) usedla hned bez ostychu(T4f) ale žertem otec šedý(T4f) v srdečném jí káral smíchu(T4f) Můj ty bože Nevíš ani(T4f) co to tropíš dcero zlatá(T4f) na kozlík že panských saní(T4f) svedlas arcidemokrata(T4f) Sedl k ní vstoup kočí za ně(T4f) já hvizd bičem v ostrém šlehu(T4f) rozjely se pestré saně(T4f) jako loďka mořem sněhu(T4f) Přes jiskřivou bílou nivu(T4f) u noh krásné dívky letě(T4f) snil jsem že to krajem divů(T4f) jedu po neznámém světě(T4f) ustrojeném v úběl samý(T4f) stříbro křišťál drahokamy(T4f) Rolničky pak rozpustilé(T4f) tak mi zněly sladce mile(T4f) jakby anděl přeletaje(T4f) zlatoperých křídel konci(T4f) rozechvíval snítky ráje(T4f) s perlovými květů zvonci(T4f) Často v zimní krásné noci(T4f) sanicí jsem letěl svižnou(T4f) ale tenkrát čaromocí(T4f) zajala mne nedostižnou(T4f) byl bych letěl chutě k ránu(T4f) byl bych letěl světa šíří(T4f) lehce po sněhovém lánu(T4f) jako po labutím chmýří(T4f) Avšak tu již osamělý(T4f) s hustě posněženým krovem(T4f) Borecký se dvorec bělí(T4f) v hustém šiku topolovém(T4f) pod střechýlů věncem skvělým(T4f) větvic ojíněných sítí(T4f) zámeček jak okem bdělým(T4f) ozářeným oknem svítí(T4f) vábně do zimního kraje(T4f) návratu svých pánů ždaje(T4f) Vřele děkovali znova(T4f) zápřež na to šlechticova(T4f) dovezla mě letem domů(T4f) ale zpátky každou chvíli(T4f) zřel jsem na skupinu stromů(T4f) z níž vyhlédal zámek bílý(T4f) až mi skryly hvozdy tmavé(T4f) světélko tam třepetavé(T4f) Od té doby v moje snění(T4f) často sladkou hudbou vpadá(T4f) rolniček a podkov znění(T4f) postavy té štíhlé vnada(T4f) ve stříbrném luny jase(T4f) myslí mou se kmitá zase(T4f) dívčí líce něžné tvary(T4f) vari luzný stíne vari(T4f) V tom týdnu přibyly mně čtyři dlaně(J5f) a krky dva Však dvorec stačí na ně(J5f) Jak mění čas V mé paměti tak živé(J5f) tkví obraz Běty statné vidím zhusta(J5f) tvář její pěknou smíchu zvyklá ústa(J5f) s nichž slovo každé lapali jsme chtivě(J5f) když na zápraží domu za soumraku(J5f) neb v zimě u praskavých kamen v koutku(J5f) nám bájila o princezně a draku(J5f) perníkové chatě o kohoutku(J5f) S let dětských vyrůstala v našem statku(J5f) jsouc chudé vdovy jedinačka dcera(J5f) na kroku každém provázela matku(J5f) jež u nás dlela z jitra do večera(J5f) ve dvorci v polích podělkujíc čile(J5f) a když smrť náhlá rodičku jí vzala(J5f) tu děvečkou se u nás dcerka stala(J5f) a vzrostla v děvče statné prostomilé(J5f) Leč dělník mladý popletl jí hlavu(J5f) Šla s mužem pak až kamsi na Moravu(J5f) a nic jsme o ní neslyšeli více(J5f) jen časem v paměť stoupaly nám dětem(J5f) ty její věrné oči dobré líce(J5f) a písně s pohádkovým zlatým světem(J5f) Teď po toliku let se náhle vrací(J5f) tvář samá vráska vlasy zpola šedé(J5f) pne ke mně ruce zmozolené prací(J5f) a s okem slzavým řeč tklivou vede(J5f) Již poznáváte sotva známé tahy(J5f) v té síti vrásek též mé zraky mohou(J5f) jen z těžka ve vás hospodáři drahý(J5f) zřít hoška jenž si hrával u mých nohou(J5f) a přítulně mi sedal na kolena(J5f) Vy statný muž jste v nejkrásnějším květu(J5f) a já již zvolna s bohem dávám světu(J5f) můj šedý vlas má ruka zmozolená(J5f) že trudů života i muk a pečí(J5f) jsem zakusila dost vám nejlíp svědčí(J5f) Zle dotkla se nás v dálce ruka boží(J5f) muž trapnou nemocí byl poután k loži(J5f) jak Lazar mnohá leta břímě všecko(J5f) tu spočívalo na mně muž i děcko(J5f) Však sílilo mě nebe soucit znají(J5f) též lidé dobří v moravském tam kraji(J5f) Než kdy smrť muži trýzeň ukrátila(J5f) tu podivná mě touha zachvátila(J5f) Ves rodná stále kynula mi z dáli(J5f) ten kostel známý vídala jsem v duchu(J5f) let mladých vzpomínky mně v srdci hrály(J5f) a zvony Třemšínské mi zněly v uchu(J5f) Zpět domů domů přání srdce hnětlo(J5f) tam žití ukončit kde mládím kvetlo(J5f) a k matce pak si lehnout v rodnou půdu(J5f) Zde jsem a ráda lopotit se budu(J5f) za kousek chleba z domácího role(J5f) jen k hrobu donésti to žití holé(J5f) I moje Maruška již silná dosti(J5f) a práci zvyklá vzrostlá v počestnosti(J5f) i ta snad někde službu najde tady(J5f) Můj první krok mne vede v tento statek(J5f) jenž plný vzpomínek na věk můj mladý(J5f) jest minulosti drahé pozůstatek(J5f) I ptám se vás kéž v odvět ano dáte(J5f) zda pro nás některou snad práci máte(J5f) Já pohnut přiznávám se hleděl na ni(J5f) i na dceř její dívku líce smavé(J5f) jak libě rozvitý květ v záři ranní(J5f) Půl vesela půl v tísni ostýchavé(J5f) zde stála hledíc na mne jasným zrakem(J5f) tak plným života tak svěží záře(J5f) máj prosté duše stkví se v oku takém(J5f) A mile slušel k růžím oblé tváře(J5f) ten šátek rudý s drobounkými kvítky(J5f) jenž v babku svázán kolem uší splýval(J5f) i jiné kroje moravského zbytky(J5f) v tom šatě prostém halícím jí tělo(J5f) jež mladou svěžestí a silou vřelo(J5f) Já přijal obě Rozpaky mně pouze(J5f) byt působil o místo byla nouze(J5f) Tu výminkářka poskytla mi radu(J5f) tak zveme stavení za dvorem vzadu(J5f) půl dřevěné a dlouhým věkem sivé(J5f) Tam bylo hnízdo Burianů dříve(J5f) než děd můj vystavěl si stánek nový(J5f) dům z kamene krov na něm šindelový(J5f) však později když statek nechal synu(J5f) byt výminkáři skytla chata šedá(J5f) A když pak osiřela smrtí děda(J5f) chtěl strhnouti můj otec vetešinu(J5f) a za ni vystavět si chlévy větší(J5f) Leč dílo odkládal jat jinou péčí(J5f) i platy různými se záměr hatil(J5f) až otce do hrobu zlý osud sklátil(J5f) Bych záměr vykonal byl rozum radou(J5f) přec váhal jsem Mně líto v pravdě bylo(J5f) stěn které vábívaly duši mladou(J5f) v nichž na sta zlatých památek se krylo(J5f) Já vzpomínal si dob kdy klouče malé(J5f) mne do chatrče svedla každou chvíli(J5f) dvě okénka jež lemoval pruh bílý(J5f) k té pavlači tam stářím počernalé(J5f) jež prohlédala listím starých stromů(J5f) jak rád jsem na ní u dědečka stával(J5f) když ku podobě něžných bud a domů(J5f) sám dítě z pola pilně vyřezával(J5f) klec rozmanitou pro družinu ptačí(J5f) jež visívala řadou nad pavlačí(J5f) jak rád jsem sedal ve světnici skromné(J5f) u nohou babičky jež pestrou cetu(J5f) neb malý pamlsek vždy měla pro mne(J5f) jak plesal jsem když truhlu plnou květů(J5f) a ptáčat malovaných otvírala(J5f) v ní směsí strakatou se probírala(J5f) a křížky ukazujíc uschlé vínky(J5f) k nim družila let mladých upomínky(J5f) neb starodávné vyjímala šaty(J5f) jež plny byly varhánkův a stužek(J5f) i navlečených mincí řádek zlatý(J5f) jímž kdysi v kole vyfintěných družek(J5f) se pyšnívala ve sváteční zdobě(J5f) ty zkazky trosky zapadlého světa(J5f) jenž mile zářil v její mladá leta(J5f) a spočine s ní navždy v temném hrobě(J5f) Vždy ku předu zní stále moje heslo(J5f) a neváhám kde rozum s citem velí(J5f) by před novotou zdárnou staré kleslo(J5f) Leč tam kde nové k boření jen čelí(J5f) kde pro vrtochy jen či hrstku zlata(J5f) vnuk chladně kácí díla píle pracné(J5f) jež předkům byla milena i svata(J5f) kde s býlím škodným ničí květy vzácné(J5f) a z trosek svatyň bídné krámy staví(J5f) tam nevěřím že sídlí pokrok pravý(J5f) Když s otcem jako hoch jsem jezdil k městu(J5f) vždy z daleka již hrdou štíhlou věží(J5f) nám stará brána vyhlédala v cestu(J5f) jak šedý hrdina jenž vnuky střeží(J5f) tu s cimbuřím a střechou jehlancovou(J5f) se týčila před tlupou domů novou(J5f) A když jsme přijížděli k městu blíže(J5f) líp jevila nám rozvětralé rysy(J5f) směs ozdob kamenných a zbytky mříže(J5f) jež spouštěla se na obranu kdysi(J5f) pak viděti již bylo sošky šedé(J5f) a slabé stopy maleb bystrým okem(J5f) jsi četl na výstupku písmo bledé(J5f) jmen proslavených řadu s dávným rokem(J5f) A když vůz projel začernalou branou(J5f) tu dlouho ještě v ulic čilém ruchu(J5f) stín věže vlál mi hlavou zadumanou(J5f) a vidma velebná mi budil v duchu(J5f) Ta hrdá stavba přetrvala věky(J5f) a slavně odrazila v divném čase(J5f) snad tisíckráte útočníků vzteky(J5f) až za dnů slonících se v duchů jase(J5f) ji skácel rýč a špičák prosaický(J5f) Kdys města otcové se sešli v radu(J5f) a shledali že kolos romantický(J5f) je vozům obchodníků na závadu(J5f) I klesl umělecký výtvor dědů(J5f) jenž vypravoval slavné vlasti děje(J5f) leč zato v město moderního vzhledu(J5f) teď kramářům vchod pohodlný zeje(J5f) Tak mizí zbytky staré krásy všude(J5f) a zašlé síly malebnosti sledy(J5f) vnuk třídí cety střízlivé a chudé(J5f) neb skvostů zděděných jen odlesk bledý(J5f) Ať rozum nad pokrokem vědy jásá(J5f) cit poesie odstrčené želí(J5f) a vřavě zištné ustupuje krása(J5f) Snad ještě zhaslých září odraz skvělý(J5f) sny pěvců krášlí jako západ nebe(J5f) však pohleď do života kolem sebe(J5f) co z oněch lepot bývalých tu zbývá(J5f) Šat kraj i lid vše střízliví a bledne(J5f) vše zvolna v matnou jednotvárnost splývá(J5f) a svět li z toho scestí nevybředne(J5f) jen z upomínek vnuci žíti budou(J5f) neb umrou spíše nekonečnou nudou(J5f) Kam zavedly mě babiččiny šaty(J5f) a vyřezaná pavlač staré chaty(J5f) Snad směšné jest že stavbám věky tmavým(J5f) tu vetchou drobotinu po bok stavím(J5f) však ač věc malá jest mne jímá přece(J5f) Vděk milý příbuzný k mé duši dýchá(J5f) z té prostičké a sešlé předků klece(J5f) v ní duch můj šepot srdcejemný slýchá(J5f) Přej žití starušce jež ve svém klíně(J5f) tři pokolení v žalu štěstí kryla(J5f) přej žití opuštěné sirotině(J5f) jež jediná tu ze svých sester zbyla(J5f) sníc nad milými troskami a hroby(J5f) zvěst šepotajíc minulého děje(J5f) a teskně hledíc do přítomné doby(J5f) jíž nerozumí jež se babce směje(J5f) Nuž ano zůstaň Dopřeď staré báje(J5f) nechť lepší zisk by daly nové stáje(J5f) Jest arci bědná spustlá Tráva hustá(J5f) jí z jara na zápraží ssutém vzrůstá(J5f) a prošlapaný práh se mechem zdobí(J5f) zeď oprýskaná bortí se a drobí(J5f) co ze dřeva to červotoč a plíseň(J5f) ba z vyhnilého rohu leckde tyčí(J5f) svůj řasný terč jak pavučiny tříseň(J5f) na tenkém hloubku houba trpasličí(J5f) Zde v pustém okénku mříž rezem krytá(J5f) tam svislý prázdný rám se větrem klátí(J5f) a v nitru jenom veteš rozmanitá(J5f) směs braku různého a hamparátí(J5f) Tu pavlač shora podpory a trámy(J5f) i stupně dřevěné jež vzhůru vedou(J5f) věk dlouhý oděl v barvu tmavohnědou(J5f) a pokryl hustě ranami a šrámy(J5f) vše zbrázděno je zryto červotočí(J5f) a praská hrozivě kam noha kročí(J5f) v ohražení zvětralém i kusém(J5f) jež hustě kolem pavlače se vilo(J5f) z prkének vyřezaných s prostým vkusem(J5f) do sloupců podoby jen málo zbylo(J5f) Kde nad ním houpaly se domky ptačí(J5f) teď pavouk upřádá své lehké sítě(J5f) a stříška shůry zčernalá se mračí(J5f) nad srdcem vykrojeným v temném štítě(J5f) již sotva přečteš vespod písmo stmělé(J5f) rok stavby jméno pána zbožné přání(J5f) Chraň Bože toho domu bydlitele(J5f) Po střeše doškové mech bujný stele(J5f) své kypré koberce tu zeleň svěží(J5f) tam pěknou hněď Čáp vetchý komín střeží(J5f) té střechy ubohé čas proti blesku(J5f) jí hustě zavil hřeben do netřesku(J5f) Tak stará chalupa se jeví v letě(J5f) Leč za dne onoho kdy v jejím nitru(J5f) jsem vykazoval bydlo staré Bětě(J5f) sníh na těch doškách zářil v zimním jitru(J5f) a krápník ledu pochmúrnému štítu(J5f) dal náušnice křišťálových třpytů(J5f) Je malá světnice tam za pavlačí(J5f) kde děd můj s babičkou své sídlo míval(J5f) jak v tichém hnízdě sivý párek ptačí(J5f) I já tam studentík jsem hostem býval(J5f) když zlaté prázdniny mě vedly domů(J5f) Tam nad knihami veršů hlavu chýle(J5f) neb snivě vyhlédaje v zeleň stromů(J5f) jsem prožil mnohé utěšené chvíle(J5f) Tam stará Běta teď se usadila(J5f) se svojí dcerou Byl to přínos chudý(J5f) dva uzlíky a truhla všeho všudy(J5f) Však jejich truhla ku podivu byla(J5f) té podobna z níž babiččina ruka(J5f) kdys vynášela poklad zašlé doby(J5f) před oči dětské žasnoucího vnuka(J5f) i zde jsem spatřil tytéž prosté zdoby(J5f) na bocích truhlice a těžkém víku(J5f) o závod s duhou byly rozsypány(J5f) kol kolem pestrobarvé tulipány(J5f) a roje nevídaných mandelíků(J5f) Já trochu nábytku jim přidal k tomu(J5f) a ruch se vrátil siré do světnice(J5f) Tak z dálky přilétly do mého domu(J5f) ty chudé ženy jak dvě vlašťovice(J5f) a myslím věru do našeho kraje(J5f) že přinesly též první jara tuchu(J5f) Led proudem uplynul sníh v poli taje(J5f) jas rozhostil se v otepleném vzduchu(J5f) a trhlinami šedé zimní chmury(J5f) k nám shlíží modro čarokrásné shůry(J5f) Byl krásný den Zrak těkal nenasytně(J5f) po modru čistém jevícím se třpytně(J5f) par oblakových potrhanou směsí(J5f) jak azurové řeky plesa tůně(J5f) jež vroubí břehy mlhové a tesy(J5f) Ruch tajemný hrá v těchto mlžin lůně(J5f) je trhá třepí v rozmanité stvůry(J5f) to nejsou zimní mrtvé těžké chmůry(J5f) než chaos oživených lehkých stínů(J5f) jež plesně tančí po nebeském týnu(J5f) Ni barev nejsou smutně jednotvárných(J5f) než hrají do běla i ruda siva(J5f) ba do zlata v polibcích slunce žárných(J5f) i jarní nebe zdá se jako niva(J5f) šat sobě nový s jasších barev plésti(J5f) a fialkami sasankami kvésti(J5f) Vzduch prohřátý se plní smavým světlem(J5f) a písněmi Vše k životu se hlásí(J5f) na mladém luhu chudobkami zkvetlém(J5f) kol kolem jako smaragdové pásy(J5f) kraj ozdobují pruhy setby mladé(J5f) a černají se čerstvě zryté líchy(J5f) kam vyjdeš za ves trávník zvučí všade(J5f) her dětských vřavou popěvkem a smíchy(J5f) I člověk jakby mládnul s vesnou kraje(J5f) šíř volněj stele křídla svého ducha(J5f) v něm klíčí naděje a štěstí tucha(J5f) i fantasie povzlet luzněj hraje(J5f) svět něžných tvarů svěžích barev plodě(J5f) jak odlesk jarních květů v jasné vodě(J5f) Já do polí si vyšel a pak maně(J5f) kol háje k Borecké se stočil straně(J5f) Tam na rovince prostřed luk a polí(J5f) dvůr šlechtický se bělal pod topoly(J5f) a vzadu modralo se pásmo chlumů(J5f) výš výše stoupajíc až k mocné hoře(J5f) jíž na temeni z porostlého rumu(J5f) věž sivá strmí v nezlomeném vzdoře(J5f) Já přirovnal hrad onen k sídlu dole(J5f) a k minulosti dávné naši dobu(J5f) Tam v rozvalinách čtyři stěny holé(J5f) nám posud jeví bohatýrskou kobu(J5f) kol kolem řada výklenků se hloubí(J5f) nad každým znak jejž nápis český vroubí(J5f) vybledlý nápis rytířského jmena(J5f) jsouť napsáni zde řadou hradu mani(J5f) jimž ve výklencích byla upravena(J5f) zvlášť pro každého čestná schránka zbraní(J5f) I jméno Boreckých zde v řadě psáno(J5f) to jmeno kdysi slavným zvukem znělo(J5f) a mnohdy tam se v šiku prvním skvělo(J5f) kde velké dílo české vykonáno(J5f) Leč za dob našich Chabé plémě vnuků(J5f) jak matná bludička ve hvězdném shluku(J5f) ve sboru šlechty vznešenější mizí(J5f) a mluvou duchem snažením je cizí(J5f) Kdes česká šlechto Zrak tě marně hledá(J5f) Kam zapadla jsi Kde tě kraj náš hostí(J5f) Tys pouhý přelud upomínka bledá(J5f) vrak utonulý v moři minulosti(J5f) stín který s černých cimbuří se chýlí(J5f) a větrem nočním v rozvalinách kvílí(J5f) tvé stopy břečtan s kapradinou kryje(J5f) tys na vždy klesla pod kamenné desky(J5f) v nichž kolem znakův omšených se vije(J5f) již sotva zřejmý slední nápis český(J5f) Tys mnohdy metlou byla prostým davům(J5f) a leckdy cizím kořila se mravům(J5f) však přece bylas českou na tvých hradech(J5f) hřměl hlahol český v poradě i kvasu(J5f) a ze rtů děvic ve tvých pyšných sadech(J5f) zněl písní roven slavičímu hlasu(J5f) a na blankách jež uctivě jsi četla(J5f) zdob zlatých síť kol českých slov se pletla(J5f) um tvůj tvých skvostů zář tvých mečů blesky(J5f) před světem slavily též národ český(J5f) Leč nyní Zapadla jsi beze sledu(J5f) Co českou šlechtou doposud se zove(J5f) ni krůpěje víc nemá z krve dědů(J5f) jest cizí nám to pokolení nové(J5f) Byť česká hesla ryli do svých štítů(J5f) dum českých nemají a českých citů(J5f) dech cizoty z jich krbů skvostných dýše(J5f) náš jazyk psancem v jejich komnat pýše(J5f) neb milostivě trpěn v kout se tlačí(J5f) jej leda lámou pro volební schůze(J5f) v něm spílají svým podkoním a lůze(J5f) K jich prahům darmo česká Musa kráčí(J5f) a kniha česká u nich bílou vranou(J5f) jen k cizím ideálům láskou planou(J5f) a cizí chválu nade všechno cení(J5f) Ba šlechtu máme ale českou není(J5f) V těch myšlenkách jsem blíže k Borci kráčel(J5f) však zvolna jinam jejich proud se stáčel(J5f) V mém duchu vynořil se úběl sněhu(J5f) svit luny zápřež saní v divém běhu(J5f) a krásná dívčí tvář jak elfa líce(J5f) S té chvíle dívku nespatřil jsem více(J5f) však duch můj obrys rozkošného těla(J5f) si často spřádal z měsíčního běla(J5f) Tak dostihl jsem šlechtického sídla(J5f) Ten drobný zámek copového slohu(J5f) od hlavní budovy dvě nižší křídla(J5f) pne v obě strany s vížkou v každém rohu(J5f) Krov sedlový má žlábkovitou střechu(J5f) báň malá uprostřed a nad ní hraje(J5f) na slunci hvězda z červeného plechu(J5f) tak zdobena i dvojí vížka s kraje(J5f) K zámečku dvůr se tulí s malým sadem(J5f) než dosti půvabným a na vše strany(J5f) od sídla toho kolikerým řadem(J5f) mohutné topoly přes luka lány(J5f) se rozbíhají k lesům vůkol míří(J5f) jak ode hvězdy paprsky se šíří(J5f) Vše září slunka lahodnou se smálo(J5f) Zde pod římsami fantastických forem(J5f) sklo družných oken jako v ohni plálo(J5f) tam pestře usmíval se nade dvorem(J5f) stan malovaný holubího kůru(J5f) nad kůlem svým jak pohádková sídla(J5f) na dlouhé ptačí noze čnící vzhůru(J5f) kol modrým vzduchem hrála sněžná křídla(J5f) Svůj laloch purpurový mezi vraty(J5f) nadýmal zlobný krocan za ním tiše(J5f) dav perliček se hrnul kropenatý(J5f) páv na pavlači rozestíral v pýše(J5f) kruh čaroskvoucí nádherného chvostu(J5f) Vše zdá se plno vzácných zdob a skvostů(J5f) I ze sadu železných vrátek mříží(J5f) již mladé jaro smavě povyhlíží(J5f) Tu keř již oděn do zeleni nové(J5f) tam snítku aspoň pupence mu kryjí(J5f) půl rozpuklé jak něžní motýlkové(J5f) když ponejprve k letu porozvijí(J5f) křidélka smaragdová svěží tráva(J5f) již bují kolem záhonů a vzadu(J5f) kde špalír plazivý zeď obetkává(J5f) již prvních květů vidíš skvostnou vnadu(J5f) jak hvězdy nachové jich červeň živá(J5f) se odráží od šedivého zdiva(J5f) Já dumavým to všechno přehled okem(J5f) a chtěl se vrátit z volné toulky domů(J5f) leč k místu připoutal mne příštím krokem(J5f) zjev dívky pod rašící tlupou stromů(J5f) Ta postava jak lilje jemná štíhlá(J5f) jež v oné noci před pohledy mými(J5f) ve svitu luny magickém se mihla(J5f) nad sněhem ledem jako kněžka zimy(J5f) Teď vesny libou kněžicí se zdála(J5f) v tom sadě nad puky a nad poupaty(J5f) zář slunka smavého jí v líci plála(J5f) a lehké světlé pestrobarvé šaty(J5f) kol těla pučícího svěží vnadou(J5f) jí zářily jak z jarních květů tkány(J5f) jak věnčily by královnu svou mladou(J5f) narcisky violy a tulipány(J5f) Do písku stezky noříc lehké stopy(J5f) jde zvolna zraky v jakous knihu klopí(J5f) však za ní vynořil se otec šedý(J5f) a na mne padly bystré jeho hledy(J5f) Byl marný pokus uchýlit se stranou(J5f) On ze zahrady vyšel spěšným krokem(J5f) a ruku podávaje v uvítanou(J5f) slov přívětivých zval mne rychlým tokem(J5f) ač z vady různé snadno bylo hádat(J5f) že není zvyklým český hovor spřádat(J5f) Pan Burian A chtěl snad ledabylo(J5f) náš dvorec minouti kde v srdce dvojí(J5f) to jmeno písmem vděčnosti se vrylo(J5f) Ó vstupte Přejte mně i dceři mojí(J5f) vás opět pozdraviti pod svým krovem(J5f) a volněji než v oné zimní noci(J5f) vám znova vřelým poděkovat slovem(J5f) Což činit Byl jsem lapen bez pomoci(J5f) Pán z Borce vlídně do sálu mě vedl(J5f) kde vstříc nám přicházela jeho dcera(J5f) Zrak její ke mně s překvapením vzhledl(J5f) duch zdál se sbírat z upomínek šera(J5f) mé tahy poloznámé však jen chvilku(J5f) tak zpytovala mojí líce tvary(J5f) a zrak jí zasvit krev jí stoupla k čílku(J5f) než dořekl mé jméno šlechtic starý(J5f) Já neslyšel co promlouvaly ke mně(J5f) rty rozkošné jen jejich rubín drahý(J5f) jsem viděl zubů sníh a něžné tahy(J5f) jež červánkem se obestřely jemně(J5f) jen hudba slov ne smysl v duši vnikla(J5f) a zvonila mi jako zlato ryzí(J5f) ač jevil přízvuk barva neobvyklá(J5f) že také jí řeč naše zpola cizí(J5f) Nuž dále pravil šlechtic Pojďme sadem(J5f) Ten arci málo k pomeškání zove(J5f) i prostřed máje neřku v jaře mladém(J5f) kdy jedva zeleň z pupenů se klove(J5f) Kol prázdných záhonů jsem kráčel s nimi(J5f) Tu ještě semtam ve slaměném hávu(J5f) keř vzácnější snil těžký spánek zimy(J5f) a zřídka jenom kvítek pestřil trávu(J5f) Však uchvátil mne přelud Náhle kolem(J5f) houšť bujná vzpychla po záhonu holém(J5f) směs nejkrásnějších květů přebohatá(J5f) mák plný pivoňkové nachy žhavé(J5f) a lilie tu bělostná tam zlatá(J5f) zde mečík hrdý macošky tam smavé(J5f) sta růží mnohobarvé tulipány(J5f) a stromů keřů nejvzácnější druhy(J5f) hvězd bílých rudých šperkem obsypány(J5f) své větve skláněly v ty vonné duhy(J5f) Když přelud minul udiven jsem zíral(J5f) na prázdnou zemi v záhon jedva zrytý(J5f) i zdálo se mi že ty prchlé třpyty(J5f) ty svěží rozmanité barvy květů(J5f) i s vonným dechem ukryly se v letu(J5f) v šat onen světlý jehož lehké řásy(J5f) zde ladně splývaly kol dívčí krásy(J5f) Před zámečkem kam šlechtic vedl hosta(J5f) kruh záhonů byl plocha stromů prostá(J5f) v níž uprostřed kam jako ku ohnisku(J5f) těch záhonů všech sbíhaly se cípy(J5f) a stezky plné žlutavého písku(J5f) čněl mohutný trup věkovité lípy(J5f) Jí rozdrtila hlavu rána hromu(J5f) a větve poslední jí dávno spadly(J5f) v prach obrátil se vnitřek věkem schřadlý(J5f) jen dutý peň zbyl velebného stromu(J5f) a stal se hříčkou malicherné doby(J5f) Vrch uťatý mu střecha z kůry zdobí(J5f) mech vecpán do skulin a dole z předu(J5f) kde dříve štěrbina již zela šírá(J5f) teď branka úhledná se otevírá(J5f) i vnitřek nabyl příjemného vzhledu(J5f) byv ohlazen a zkrášlen různou tretou(J5f) i tapetou kol pokryt zlatokvětou(J5f) též obrázků tam nalepeno dosti(J5f) číš s květy kyne nad okrouhlým stolem(J5f) i pro tři židle ještě místo kolem(J5f) toť skrýše tichá plná útulnosti(J5f) Tak v altán změněn sadu za okrasu(J5f) ten šedý ubohý vrak dávných časů(J5f) Hle přece rarita v mém sadě malém(J5f) pán domu řekl v úsměvu Ó věřte(J5f) toť důstojný je stromů Methusalem(J5f) Jen pohleďte a šířku jeho změřte(J5f) Jen vizte jeho vrásky jizvy steré(J5f) ty divné runy minulosti šeré(J5f) Snad vyrůstala před mnohými věky(J5f) ta lípa v šeru posvátného háje(J5f) a zasléchala ještě žreců báje(J5f) když pěstovali její mladé vděky(J5f) by poskytla své husté rozvětvení(J5f) kdys bohům za trůn za řeč listů chvění(J5f) Ó čeho dočkala se smutná k stáru(J5f) Teď v prsou jejích za letního žáru(J5f) nám ku svačině kyne všední káva(J5f) neb samovar Tak hyne všecka sláva(J5f) Žrec u kmenu té lípy sotva sedal(J5f) já promluvil však pamatuje asi(J5f) věk nejeden snad ještě ony časy(J5f) kdy lev náš hrdě volnou hlavu zvedal(J5f) kdy mocnou rukou vítězný duch český(J5f) ryl ještě svoji slávu v dějin desky(J5f) Zrak jeho bystře proti mému vzplanul(J5f) on chvíli váhal než se ozval znova(J5f) dech sarkasmu tou řečí ostře vanul(J5f) Ó jistě trup ten upomínky chová(J5f) z té velkolepé přepamátné doby(J5f) kdy kalich husitský se krví kouřil(J5f) neb z časů těch kdy přes rumy a hroby(J5f) let slavných třicet démon války bouřil(J5f) Z dob oněch úžasných kdy zápal víry(J5f) v tůň krve bezednou svět vrhal šírý(J5f) Teď zápal minul Jiný prapor vlaje(J5f) Teď jazyk národnost je heslem seči(J5f) teď člověk na člověka soptí laje(J5f) že jinde zrozen jinou mluví řečí(J5f) Hrot jeho slov mě nutkal k odpovědi(J5f) Zrak arci s děsem v zašlé boje hledí(J5f) jež rodila tůň fanatismu žárná(J5f) leč z víření těch krvorudých mraků(J5f) nám vyzářila hvězda blahodárná(J5f) to volnost svědomí Tak z pustých šlaků(J5f) jež nyní výheň plamenného sváru(J5f) kol kolem vrhá kdysi lidstvo vznese(J5f) kov ryzí skvoucí spanilého tvaru(J5f) zvon velebný jenž zahřmí v božském plese(J5f) Smír národů Pak v družném obejmutí(J5f) z nich každý bude ctíti druha snahu(J5f) a žádného zlý soused nepřinutí(J5f) svou řeč svou bytost bránit proti vrahu(J5f) My za té řeči došli lípy duté(J5f) ji obešli a postanuli maně(J5f) u branky její šíro odemknuté(J5f) jež měla veřej na zevnější straně(J5f) tak obalenu korou barvy stejné(J5f) i podoby tak zcela upravenu(J5f) část přirozená jakby byla kmenu(J5f) a když se zamkla tu jak dvéře tejné(J5f) tak přesně vtělila se v obvod stromu(J5f) že třeba z blízka sotva přišlo komu(J5f) by pochyboval o celosti kmene(J5f) Teď do útroby lípy otevřené(J5f) pán domu vstoupil Rozšklebenou ranou(J5f) jež po vyhnilém suku ve pni zbyla(J5f) i branky otvorem se záře lila(J5f) v ten altán podivný Na křeslo stranou(J5f) tam šlechtic used při okrouhlém stole(J5f) mně vlídně kynuv na protější sesli(J5f) co zatím venku v záhonovém kole(J5f) šlechtičku sem tam nožky čilé nesly(J5f) Hle rázem skřížili jsme zásad meče(J5f) řek staroch s úsměvem Mně trudno vskutku(J5f) svůj v pochvu zaraziti v půli seče(J5f) než líp zde venku dobojovat půtku(J5f) Řeč ano řeč Ta různost jazyková(J5f) co zla dvé těchto slůvek v sobě chová(J5f) Ach sjednocení výš by lidstvo vzneslo(J5f) než tušit můžem v této trudné době(J5f) kdy plemen svár je malicherné heslo(J5f) Ó moje fantasie líčí sobě(J5f) ten obraz barev nejluznějších pelem(J5f) a všechno pojí v jeden tábor bratří(J5f) kde velká myšlénka jak sletla na zem(J5f) od pólu k pólu všem se sdílí rázem(J5f) a každý krásy květ všem stejně patří(J5f) boj plemen minul všechny lidstva síly(J5f) jen k jedinému svorně pnou se cíli(J5f) chrám všelidskosti vztýčen v božském jasu(J5f) jenž z dálky svítal prorokům všech časů(J5f) Váš úsměv praví Fantasie čirá(J5f) Vím dobře sám Toť pouze snové zlatí(J5f) jichž splnění se v nedozírnu tratí(J5f) Přec v duše hlubinách mi trůní víra(J5f) že k této metě nechať spoustou věků(J5f) krok člověčenstva stále bude veden(J5f) že vyplní se kdysi v předaleku(J5f) Buď jeden ovčinec a pastýř jeden(J5f) Vždy k jednotě duch tíhne různost hmoty(J5f) vždy harmonicky ladí do jednoty(J5f) Nechť zrakům přítomnosti nedohledna(J5f) ta meta jest přec jeví všaké děje(J5f) že vůdčí páskou myšlenka jim jedna(J5f) Co slabé s mocnějším se spojit spěje(J5f) vše drobné vtěluje se v celky větší(J5f) vše touze po sloučení lidstva svědčí(J5f) toť zákon dějin vzdory nepomohou(J5f) je pokrok zdeptá pod železnou nohou(J5f) Já starci odvětil V tom opak pravý(J5f) sen o budoucnu před mé oči staví(J5f) a tucha utkvělá Kdo pravdu tušil(J5f) z nás obou stěží věky věků poví(J5f) Krok časův arci mnohý útvar skrušil(J5f) leč jinde vykouzlil zas útvar nový(J5f) A jestli někdy zdálo se že stárne(J5f) duch světa tvůrčím vírem unavený(J5f) že syt je nekonečné forem změny(J5f) a k jednotě se chýlí chudotvárné(J5f) to býval jenom odpočinek malý(J5f) a brzy děje lidstva mladým jarem(J5f) zas bujně zkvetly sterým novým tvarem(J5f) V šat pestrý život všeliký se halí(J5f) a znakem jeho rozmanitost změna(J5f) kde chudnou tvary a kde barvy blednou(J5f) tam číhá blízko smrt Snad ztrne jednou(J5f) tak země naše zbledne umrtvena(J5f) Však my chcem žíti Argumentů řadu(J5f) v tom přetrhla mi šlechticova dcera(J5f) jež k lípě vrátila se z toulky v sadu(J5f) hrsť květů nesouc Rozkvetly nám včera(J5f) na jednom záhoně ty květy časné(J5f) Hle hezoučké ty hvězdy modrojasné(J5f) jak milé jsou I vůní sladkou dýší(J5f) Ta kytka oživne v jich modrém lemu(J5f) ten lazur ještě scházel k barev sněmu(J5f) on půvab celku ku podivu zvýší(J5f) Jak děcko sobě libujíc v tom díle(J5f) ty hvězdky přidávala prstem hbitým(J5f) kol do kola ku květům rozmanitým(J5f) jež vyhledala sadařova píle(J5f) z lích nejdřív probuzených v jarním dechu(J5f) neb ze sklenníku panstva pro potěchu(J5f) jich kytice tu stála prostřed stolu(J5f) ve třpytné zdobné číši z karneolu(J5f) Však otec její rozesmál se pravě(J5f) Hle nevědomky odpůrce můj milý(J5f) vám pomocnice přišla v pravou chvíli(J5f) by svými kvítky dotvrdila hravě(J5f) ty vaše theorie trochu šedé(J5f) o pestrém životě a smrti bledé(J5f) Zpod páže dívčí po květech se pnoucí(J5f) vypadla kniha samet kol a zlato(J5f) já zvednuv ji a hledě v desky skvoucí(J5f) jsem Schiller maně pravil Šlechtic na to(J5f) Ó jméno drahé Jeho pouhým zvukem(J5f) spor denní prchá se svým pustým hlukem(J5f) a duchu svítá ideálů říše(J5f) kde v čisté výši krásy na výsluní(J5f) vzduch ryzí lidskosti hruď blahá dýše(J5f) a nekonečná harmonie trůní(J5f) Rád před geniem velkým kloním hlavu(J5f) Leč vizte děl jsem jak i poesie(J5f) sto barev tká si do vládčího havu(J5f) a z pestrých blesků korunu si vije(J5f) Jak pěvec létá končinami všemi(J5f) od alpských jezer ku sekvanským břehům(J5f) od skotských hor až po Adrie lemy(J5f) od růží Granady až k ruským sněhům(J5f) by oděl světlé ideály svoje(J5f) ve třpytnou duhu rozličného kroje(J5f) Črt barev různost poeta vždy volí(J5f) a v naší době kdy zem v šedo splývá(J5f) rád utíká se v tiché skryté doly(J5f) kde pestrá stopa minulosti zbývá(J5f) Však ducha meč se nehodí mé dlani(J5f) Jsem prostý rolník neznalý těch zbraní(J5f) Jen vím že důvtip žádný neudolá(J5f) ten mocný cit jenž z hlubin duše volá(J5f) Čím jsi tím zůstaň Chraň co tobě svato(J5f) co poutem lásky s bytostí tvou spjato(J5f) máš národ svůj ať slabý je a chudý(J5f) onť drahým tobě buď mu věren všudy(J5f) Tak zavolal jsem rozjařen svým citem(J5f) a k očím vzhléd jež jako zraky laně(J5f) v líc moji nořily se s dumným třpytem(J5f) a setkavše se s mými nečekaně(J5f) hned prchly v hedbáv řasy třepetavý(J5f) an čelem lící nach se rozlil tmavý(J5f) Pán domu pravil Rolník prostý díte(J5f) Ten výrok skromný obsahem své řeči(J5f) sám pane drahý nejlíp vyvracíte(J5f) Než ano Ustaňme již v marné seči(J5f) jež nejméně se hodí k této chvíli(J5f) kdy prvně práh můj host přestoupil milý(J5f) Pak do zámku mě vedl Na chvilenku(J5f) tam paní domu přede mnou se kmitla(J5f) až dosud krásná ač jí pod čelenku(J5f) již mnohá nitka stříbrná se chytla(J5f) královně rovna v rouše drahocenném(J5f) Ret vyhrnujíc nad mým všedním jmenem(J5f) jen spěšně hrdým zrakem obhlednula(J5f) mou postať plebejskou a šat můj prostý(J5f) a jedva majestátním čelem hnula(J5f) jež obklopeno blýskavými skvosty(J5f) bez vrásek zářilo jak čistá blána(J5f) v níž jenom sláva mnohých předků psána(J5f) Dost bylo nádhery v tom zámku malém(J5f) mne oslnily zdoby komnat drahé(J5f) ten brokát hedbáv řásné listy palem(J5f) z nichž zářily soch řeckých krásy nahé(J5f) ty kožešiny pestré dolem stlané(J5f) a lustry z křišťálových lesků tkané(J5f) Jak vzácný květ svou plnou krásu jeví(J5f) jsa vetknut v úbělovou vázu skvělou(J5f) tak zjevily mně rysy sličné děvy(J5f) v tom třpytu teprve svou vnadu celou(J5f) Ve hravých odlescích těch vůkol září(J5f) jak v živlu spřízněném se luzněj chvěla(J5f) hra něžných linií v té krásné tváři(J5f) a jemné tvary štíhlounkého těla(J5f) jež hlatí zrcadlovou zachyceny(J5f) tu z té se nořily tu z oné stěny(J5f) Ji všechen rozpak opustil té chvíle(J5f) ret usmíval se v laškujícím slovu(J5f) a posléz vyloudily prsty bílé(J5f) ze třpytných kláves hudbu Mozartovu(J5f) Jsem členem rodu který mnohé věky(J5f) žil v tuhé práci na zděděném lánu(J5f) a znal jen vesských jizeb skromné vděky(J5f) jenž kloně šíji v těžké jařmo pánů(J5f) jen plaše nahlédal v jich síně skvostné(J5f) jen bájky o nich spřádal v mysli sprostné(J5f) Já první vzlétl do jiného kraje(J5f) ze skromné vísky ze hnízdečka dědů(J5f) však také tam v tom šumném města středu(J5f) jen z pola pronikl jsem pyšné taje(J5f) těch domů hrdých v jejichž okna skvělá(J5f) jsem z podkroví sesílal pohled snivý(J5f) kde studentíka fantasie smělá(J5f) zář tkala báječnou a světa divy(J5f) až i ten výtvor obraznosti zbledl(J5f) a když jsem za pluh v dědinu se vrátil(J5f) mrak nepaměti luzná vidma schvátil(J5f) Leč v nádheře těch komnat znova vzhledl(J5f) sen prchlý na mne pohádkovým zrakem(J5f) a žhavou tužbou prochvěl prsa moje(J5f) dny prošlé zahalil mi nudy mrakem(J5f) a loudil k vlnám opojného zdroje(J5f) jen jednou ať tou vlnou ret se zvlaží(J5f) ten doušek celé žití práce zváží(J5f) v to jak zlaté ptáče z větví zkázky(J5f) mi pěla hudba rozkoše a lásky(J5f) z pod útlých prstů které v tanci hbitém(J5f) lehounce hopkovaly přes klávesy(J5f) jak za měsíce lesním nad pažitem(J5f) když zástup elfů slaví vzdušné plesy(J5f) Tou hudbou zmámen v poutech sladké mdloby(J5f) jak v opojení kouzelného vína(J5f) jsem hájem plným sasankové zdoby(J5f) za soumraku se vracel do Třemšína(J5f) Nechť dav se rodu zlatu klaní(J4f) slaví reků meč(T3m) já hrdě zmozolenou dlaní(J4f) třímám prostou kleč(T3m) Nad čela mocných pozlacená(J4f) mohu skráně vznést(T3m) neb jenom z práce pravá cena(J4f) pravá zkvétá čest(T3m) A nejpřednější ze všech prací(J4f) ta již koná pluh(T3m) jí pusté zemi ráje vrací(J4f) žehnající bůh(T3m) To sémě které pilnou hrstí(J4f) nořím v matku zem(T3m) zářícím zlatem vyjde z prsti(J4f) v rozkoš bratrům všem(T3m) Jen z toho zlata klasů zroben(J4f) Krésův pyšný šat(T3m) i vínek nádherný jímž zdoben(J4f) vládčí majestát(T3m) Jen ze zlatého toho moře(J4f) s chrpy koralem(T3m) nám svitla vzdělanosti zoře(J4f) s uměn zápalem(T3m) By přestal ňadra velké matky(J4f) křísit dělný pluh(T3m) svět v pustinu by klesl zpátky(J4f) ve tmu lidský duch(T3m) Nuž kove prostý v černé líše(J4f) hrdě blýskej dál(T3m) Ten rodný lán je moje říše(J4f) v ní já volný král(T3m) Jí dobyl předek ostřím rádla(J4f) ji můj hájí pot(T3m) v ní poctivá vždy práce vládla(J4f) vzcházel dobrý plod(T3m) Vzlét malý skřivan z černé brázdy(J4f) a v nebes modro tíh(J3m) tam zvučně jásal dolů střásal(J4f) perličky zpěvů svých(J3m) Já hleděl za ním jak mu zlatí(J4f) svit něžná křídla jak se tratí(J4f) v těch tůních blankytných(J3m) Již zanik tečkou v modré výši(J4f) ten zpěvný role druh(J3m) leč s hůry ještě zlaté deště(J4f) svých písní sype v luh(J3m) tiš tišeji se žalm ten lije(J4f) až jeho libé melodie(J4f) již sotva vnímá sluch(J3m) On plesá nad širokým krajem(J4f) jenž jarním sluncem vzňat(J3m) ze svěžích luhů setby pruhů(J4f) tká sobě vábný šat(J3m) on hymnou slaví nivu rodnou(J4f) rolníka práci blahoplodnou(J4f) a tiché štěstí chat(J3m) On zpěvem vylévá jich city(J4f) v ty vzdušné peřeje(J3m) jich libá zdání sladká přání(J4f) a blahé naděje(J3m) od lazurného nebes trónu(J4f) tichounký ohlas rajských tónů(J4f) jim nazpět snášeje(J3m) Proč pojednou se vtírá divě(J4f) v mou duši jiný zvuk(J3m) klid bere hrudi srdce pudí(J4f) v nezvyklý burný tluk(J3m) a jako píseň mořské víly(J4f) mne k tajemnému víru chýlí(J4f) snů rozkoší a muk(J3m) O stiš se brachu Zaplaš z mysli(J4f) ten svůdný marný sen(J3m) Dál konej čile práce milé(J4f) jak v zašlý mnohý den(J3m) kdy za svým rádlem v rodné líše(J4f) za skřivánčího žalmu s výše(J4f) jsi kráčel spokojen(J3m) Po práci nohou zemdlenou(J4m) jsem hájem kráčel domů(J3f) kde v jarní náruč zelenou(J4m) mne jaly větve stromů(J3f) kde podléštky a fialy(J4m) ze svěží trávy vzhlédaly(J4m) a zněla píseň kosa(J3f) kde loudilo se do ducha(J4m) cos jako ráje předtucha(J4m) a v oči sladká rosa(J3f) Ó dotknula se ňader mých(J4m) svým kouzlem jarní krása(J3f) jež s velkých křídel motýlích(J4m) pyl hvězdný na zem střásá(J3f) svit lahodný a vonný vzduch(J4m) much zlatých rej a poupat ruch(J4m) vše divnou rozkoš věstí(J3f) báj vane lístků šepotem(J4m) a srdce burným tepotem(J4m) ždá po neznámém štěstí(J3f) Duch člověka se poddává(J4m) té kouzelnici zmámen(J3f) jež poutem květův otkává(J4m) i mrtvý sluje kámen(J3f) tu mlčí chladná rozvaha(J4m) a ruka tajná zasahá(J4m) jen v citů tklivé struny(J3f) z nich láká divný ples i stesk(J4m) a v oči sype snivý lesk(J4m) jak stříbro jarní luny(J3f) Mne petrklíčů zlatý vděk(J4m) jal blahou jarní tísní(J3f) jež plodit bude věků věk(J4m) bez počtu starých písní(J3f) tu jako jinoch blouznivý(J4m) v peň buku stříbrošedivý(J4m) jsem vyryl jmeno její(J3f) a zpovědí tou v němý peň(J4m) sám sobě vyznal zároveň(J4m) svou lásku bez nadějí(J3f) Nadarmo rozum volá zpět(J4m) a mužný stud se vzpírá(J3f) ta láska jako vesny květ(J4m) mne kouzlem obestírá(J3f) tak bláhová jak jarní sen(J4m) jenž z vůně záře narozen(J4m) hrá duhou bez podstaty(J3f) však také stejně líbezná(J4m) a nezdolná a vítězná(J4m) jak vesny pohled zlatý(J3f) Mně splývají v rej mlhavý(J4m) těch tváří bledé rysy(J3f) ty matné dívčí postavy(J4m) jež poutaly mě kdysi(J3f) to býval vždy jen plachý sen(J4m) jejž novým směnil příští den(J4m) jen hříčka krátké touhy(J3f) však mezi nimi jedna líc(J4m) vždy zářila mi jasně vstříc(J4m) ač byla přelud pouhý(J3f) Teď ideál ten luzných krás(J4m) mi září v živém těle(J3f) leč běda propasť dělí nás(J4m) Když k ní se náruč stele(J3f) zas pouhý přelud obmyká(J4m) jen vidinu již snění tká(J4m) do stínu jarních stromů(J3f) a v neúkojném toužení(J4m) zřím na hvězd jasné hemžení(J4m) jež provází mne domů(J3f) Zas rozhrnuji větve mladých buků dvou(J6m) jež do stínu mne často na kraj lesa zvou(J6m) kde listy hebounké mi ochvívají skráň(J6m) a průhled otvírají na Boreckou pláň(J6m) Ta milá rovinka se sluncem zaskvívá(J6m) a jarní zelení se všecka usmívá(J6m) v ní potoky se lesknou stříbrem rozlité(J6m) jímž blatouch vroubí zlatem břehy točité(J6m) Od zámku mnohou řadou do luk do polí(J6m) se rozbíhají v dálku štíhlé topoly(J6m) a jako nadechnuty v nebes okraji(J6m) hor ladné obrysy se v zadu modrají(J6m) Báň lazurná se bělá chmýřím oblačným(J6m) vzduch nad krajinou září zlatem průzračným(J6m) a s rozkoší v něm koupá křídla bělavá(J6m) roj holubů jenž družně výší pohrává(J6m) Mé myšlenky s tím rojem krouží pospolu(J6m) tam nad tou rudou bání v kole topolů(J6m) a závistivě hledí na holoubků shon(J6m) jimž ruka bílá sype drobty na balkon(J6m) Ach pro ně jediného zrnka není tam(J6m) je zpozdilý tam vábí jenom srdce klam(J6m) by s prázdnem bez naděje odlétaly zpět(J6m) a příštím jitrem znovu tam se daly v let(J6m) Za pluhem vzpřímila se šíje(J4f) dlaň suší skráně z nichž se lije(J4f) proud velkých krůpějí(J3m) Hle oblak prachu tam se zdvihá(J4f) a v něm se pyšný povoz mihá(J4f) blíž starou alejí(J3m) V tu chvíli mrzký stud mě sklíčil(J4f) za hroudy rmut jenž tvář mi líčil(J4f) a za chudobný kroj(J3m) stud za to rádlo za tu roli(J4f) za čestnou práci za mozoly(J4f) a horký potu zdroj(J3m) Já nízký červ se prachem vleku(J4f) co zatím ona v jasném vděku(J4f) jak motýl přeskvělý(J3m) kol uniká ve hravém letu(J4f) zdob hrdých plna plna květů(J4f) a záře veselí(J3m) Já stěží jen jak mimo jela(J4f) svůj širák hrubý stáhl s čela(J4f) jsa k zemi přimrazen(J3m) když ona hlavou kynouc živě(J4f) a zdravíc rukou přívětivě(J4f) kol přelétla jak sen(J3m) Můj pohled provázel ji v dáli(J4f) a myšlenky mou duší vlály(J4f) tlum teskných dotazů(J3m) Kam jede as Do městské vřavy(J4f) kde obklopí ji hlučné davy(J4f) rej pestrých obrazů(J3m) Kde vítat bude v síních skvoucích(J4f) tu perlu děv sto zraků žhoucích(J4f) a pochlebníků sbor(J3m) Kde zapomene v šumném víru(J4f) niv rodných venkovského míru(J4f) luk hájů vod a hor(J3m) Kam odjíždí A kdy se vrátí(J4f) O směšno topolů se ptáti(J4f) a jinde mlčí ret(J3m) Co tobě dráhy panské krásky(J4f) Svět dal by bloudu na otázky(J4f) jen posměch za odvět(J3m) Vy lesy modravé(J3m) vy hory mlhavé(J3m) co na mne volá z vás(J3m) Co duši moji zve(J3m) co srdce tužbou rve(J3m) za hvozdnatou tu hráz(J3m) Zda nemůže mi plně kvésti(J4f) pod krovem rodným tiché štěstí(J4f) zda nestačí mi dol ten známý(J4f) kraj utěšený mezi vámi(J4f) ó rcete mlhavé(J3m) vy hory modravé(J3m) co znáte jiných krás(J3m) Tu bílou cestu tam(J3m) jež klikatí se k vám(J3m) a v mlhu zachází(J3m) můj roztoužený zrak(J3m) v ten dalný modrý mrak(J3m) tak často provází(J3m) A duch můj dále po ní chvátá(J4f) přes tisíc dědin města zlatá(J4f) kde život v bujný vír se mění(J4f) číš sterých rozkoší se pění(J4f) Jak často chtěl bych spět(J3m) v ten šíroširý svět(J3m) v tu dálku bez hrází(J3m) Tu ve bláhovém snu(J3m) jak rytíř dávných dnů(J3m) vyjíždím do světa(J3m) ve zlaté svobodě(J3m) a pestré příhodě(J3m) den za dnem přeletá(J3m) tu v zápasech a slastech žiju(J4f) kol čela vavřín růže viju(J4f) dál dále smělý rek se řítí(J4f) kde cena vítězná mu svítí(J4f) Již dobyt zlatý hrad(J3m) kde nyje plná vnad(J3m) princezna zakletá(J3m) Pryč liché bubliny(J3m) Klín tiché dědiny(J3m) dán tobě za podíl(J3m) Ne v dálkách mlhavých(J3m) zde v roli předků tvých(J3m) je žití tvého cíl(J3m) Té věnuj skrovné svoje síly(J4f) a v čestné práci zdárné píli(J4f) zde hledej sobě žití vnady(J4f) nech větrům v plen ty vzdušné hrady(J4f) ta vidma daleká(J3m) kde žádná nečeká(J3m) tě z jasnorouchých víl(J3m) Vy lesy modravé(J3m) vy hory mlhavé(J3m) ty bílá cesto tam(J3m) nadarmo kynete(J3m) v mou duši vinete(J3m) svých slibů třpytný klam(J3m) To čím sen zpozdilý mne šálí(J4f) bych nedostihl světa dálí(J4f) spíš oblačnou bych lapil stvůru(J4f) jež nad vámi vlá po azuru(J4f) vy hory mlhavé(J3m) vy lesy modravé(J3m) ty bílá cesto tam(J3m) O dni buď veleben buď navždy vryt(J5m) v mou paměť blaženou tvůj zlatý třpyt(J5m) tvůj vlažný jarní vzduch tvůj blankyt čistý(J5f) jenž shlédal na mne zelenými listy(J5f) tvých fial vonný dech tvých tůní jas(J5m) tvých mušek shon tvých kosů libý hlas(J5m) jenž hymnem jásajícím opěvoval(J5f) ty rajské chvíle kterés pro mne choval(J5f) Když nyní dávno v zamodralý bor(J5m) tvé slunko smavé kleslo za obzor(J5m) a v nachu zlatě na večera práhu(J5f) jsi skončil důstojně svou skvělou dráhu(J5f) když jarní noc již vystřídala tebe(J5f) hvězd rojem věčným zažíhajíc nebe(J5f) a já zde v těsné jizbě zmaten zírám(J5f) na vetchý zpěvník péro v prstech svírám(J5f) jež pokouší se darmo v chudé řádky(J5f) cit zahrnouti nevýslovně sladký(J5f) tu váhám uvěřit že tolik štěstí(J5f) dnem jediným se může na zem snésti(J5f) tu strach mne jímá nejkrasší mých dnů(J5m) žes pouhou stvůrou čarovného snu(J5m) Já bloudil svěží zeleností luk(J5m) v níž zkvetlým blatouchem se vily stružky(J5f) jak stříbrné se zlatým krajem stužky(J5f) vrb nakřivených statných olší pluk(J5m) táh středem lučin kolikerou řadou(J5f) jak potoku by strážný průvod skytal(J5f) jenž províjel se hustou travou mladou(J5f) a nad nímž vážek modrolesk se kmital(J5f) A zářným sněhem kvetoucího sadu(J5f) mlýn šedostřechý prokukuje vzadu(J5f) svým pilným kolem zveseluje dol(J5m) Dál za ním krásný lupenatý les(J5m) vše halí údolí a stráně kol(J5m) v bříz buků jasanů a habrů směs(J5m) Tam hustším bylinstvem se potok šatí(J5f) a leckde pod zeleným sítin tlumem(J5f) a listův okrouhlých se zcela tratí(J5f) že tichým jen se vyzrazuje šumem(J5f) Most vetchý z kmenů březových a latí(J5f) je minulosti svědkem zádumčivým(J5f) kdy háj ten upraven byl parkem divým(J5f) Teď stezky zarostly a není vzdechu(J5f) po stolech kamenných a lávkách z mechu(J5f) kde asi mnohdy zníval šepot sladký(J5f) Zbyl ze všeho jen můstek onen vrátký(J5f) a gloriet výš stráně na záhybu(J5f) jenž podobu má obrovského hřibu(J5f) kdys výhled skytal do širého kraje(J5f) leč nyní zarost kol do kola houští(J5f) že zraky z šeré skrýše nepropouští(J5f) sám po krov oblý v haluzích se taje(J5f) Kol něho chodívám po stezce stinné(J5f) již sotva vidné v bujném křovin shluku(J5f) na místo drahé pod skupinou buků(J5f) zkad výhled na lán Borecký mně kyne(J5f) I dnes tam noha nedočkavá spěla(J5f) než blízko hřibového pavilonu(J5f) jak ztrnulá na mechu poutkvěla(J5f) Hled pronik lupenů a větví clonu(J5f) a spatřil na sedátku které vroubí(J5f) kol kolem stvol té gigantické houby(J5f) tu o níž ve dne v noci snívám s touhou(J5f) Den zvědavý sem v úkryt polotmavý(J5f) vnik osamělou zlatou světla prouhou(J5f) a gloriolou věnčil krásu hlavy(J5f) jež k otevřené knize nachýlena(J5f) svůj profil jevila mi divujemný(J5f) Houšť měkkých vlasů volně rozptýlena(J5f) kol skláněla s ní mnohý prsten temný(J5f) an klobouček jak hříčka roztomilý(J5f) sňat odpočíval na sedátku stranou(J5f) kol něho zlaté primulky se vily(J5f) s viólek zdobou čerstvě natrhanou(J5f) Klas bělozářky svoje hvězdy sněžné(J5f) za hříčku poskytoval ruce něžné(J5f) Snad přece blízkým vyrušena krokem(J5f) zrak pozvedla Já v tom již před ní stanul(J5f) Tu lehce vzkřikla s lávky vzletla skokem(J5f) nach broskve dozrálé jí v lících planul(J5f) Já klaněl se a pomateně zdravil(J5f) střet náhlý téměř rozmyslu mě zbavil(J5f) Řeč dívka začala Aj kde mě znova(J5f) hra náhody můj pane svedla s Vámi(J5f) Mé kroky stará alej topolová(J5f) v ten úkryt zvábila již dříve známý(J5f) kde vanou dechy zašlé poesie(J5f) kde tak se milo sní a čítá v tichu(J5f) a právě jaro v nejvábnějším pychu(J5f) kol této trosky tisíc šperků vije(J5f) Týž kouzelník mne vedl jako Vás(J5m) já promluvil Klid nedělní mi přeje(J5f) bych také pokochal se divy krás(J5m) jež vesna po lukách a hvozdem seje(J5f) Znoj všední práce neutlumil ve mně(J5f) cit pro přírodu tiché vděky země(J5f) ba leckdy okouzlí mne kvítek prostý(J5f) Hle příkladem ta bělozářka krásná(J5f) ve Vaší ruce Toť Vám něžná hlásná(J5f) že kraj náš také plodí vzácné skvosty(J5f) Kdo kráskou líbeznou by nenazval(J5m) to milé dítko našich brdských skal(J5m) tu štíhlou lodyhu a květný klas(J5m) hvězd nejsličnějších čistý bělojas(J5m) Ach ano pane potvrdila živě(J5f) jest mnoho půvabů na české nivě(J5f) však také duch ji dražším květem zdobí(J5f) než z dáli tušila jsem do té doby(J5f) Ta kniha zde mi právě otevřela(J5f) sad vašich poetů svět duchů nový(J5f) v ní uchvácena tone duše celá(J5f) v té básni o Jarmile o Hynkovi(J5f) tak plné stesku temného i žele(J5f) a přec i čarovného krásy pele(J5f) Ta dívka na skále ten večer luzný(J5f) stín věže v hloubi vod sen vězně hrůzný(J5f) rej smrti nad líbezným jarním kvítím(J5f) Ač chápu ledakterý verš jen z pola(J5f) přec ve všem kouzlo poesie cítím(J5f) jíž věru žádné srdce neodolá(J5f) Ah český poeta ve Vašich rukou(J5f) já zvolal knihu malou otvíraje(J5f) jíž vdechl s raněného srdce mukou(J5f) náš Hynek vůni nesmrtného máje(J5f) Až dosud řádek český v našem domu(J5f) byl hostem neznámým Jen se rtů chůvy(J5f) znám jazyk váš a z prosté vesské mluvy(J5f) Však ondy ondy přiznávám se k tomu(J5f) mne podnítila Vaše slova vřelá(J5f) hlas její v rozpacích se chvěl a tich(J5m) zrak v zemi tkvěl tvář ohnivě se rděla(J5f) že koupila jsem hrstku českých knih(J5m) když ondy v městě návštěvou jsem dlela(J5f) A začátek byl šťastný On mi ručí(J5f) že dále půjdete v našem sadě(J5f) již vedle skromných nezabudek pučí(J5f) i růže s liliemi v pyšné vnadě(J5f) A kdyby třeba ku posměchu soků(J5f) jen hrstku chudobinek skytal oku(J5f) já lnul bych přece větší láskou k němu(J5f) než k pantheonu světa veškerému(J5f) neb trudem nesčíslných drahých ruk(J5m) je zryt je svlažen slzami a krví(J5f) a popel svatých ostatků jej mrví(J5f) v něm cítím srdcí milovaných tluk(J5m) dech vlasti své a lidu svého ducha(J5f) v něm jasná radostná mi vzchází tucha(J5f) že květem čarodějným také nám(J5m) kdys otevře velebný slávy chrám(J5m) Leč odpusťte že porušil jsem směle(J5f) sen poetický sladké chvíle vám(J5m) svou řečí nejapnou a meškal déle(J5f) než z laskavosti vlídné těžit sluší(J5f) Jsem prostý rolník neznám vašich mravů(J5f) a kladu slovo jak mi vzniká v duši(J5f) Ó vzdálena jsem směšné pýchy stavu(J5f) a nemiluju hladkých třpytných frází(J5f) mně vaše řeč i přítomnost je mila(J5f) ó věřte pane Vpadla do nesnází(J5f) krev znovu nachem ohnivým se lila(J5f) v líc pochýlenou chvěly se jí rety(J5f) a třásla ruka drolíc bílé květy(J5f) Tu s prstů kvítek do mechu se smekl(J5f) Já naklonil se bych jej podal Stelle(J5f) leč bezděky jsem vedle něho klekl(J5f) a rázem zatmělo se v oku čele(J5f) Cos pojalo mě jako závrať náhlá(J5f) vše mlhou zastřelo se před mým zrakem(J5f) a jako hvězdička tím svitl mrakem(J5f) jen ručky skvost jež po květu se vztáhla(J5f) ten démant zářivý na proužce zlaté(J5f) kol prstu něžného Já v této chvíli(J5f) jak smyslů zbaven uchvátil vděk bílý(J5f) a na ruku jí vtiskl rety vzňaté(J5f) I zachvěla se ale neprchala(J5f) z mých prstů lehounká ta ruka malá(J5f) jak hebké pírko andělského křídla(J5f) však plná pružnosti a tepla spolu(J5f) jež trysklo v hruď mou z rozkošného zřídla(J5f) a zažehlo mé skráně do plápolu(J5f) Až ruka její z mé se vymkla jemně(J5f) tu teprv rozmysl se vrátil ke mně(J5f) i vstal jsem zmaten Stella couvla stranou(J5f) zrak bázlivý jsem vznesl v její tahy(J5f) zřel jak se chvěje jak jí líce planou(J5f) jak pod řasou se kmitá zásvit blahý(J5f) Slov hledají má ústav bezezvuká(J5f) Tu s bohem kynula mi něžná ruka(J5f) a dodal ret v tom pohledu a hlase(J5f) ráj vzešel pro mne Spatříme se zase(J5f) Jak přelud zmizela za houští lísek(J5f) a mladých bříz já slyšel ještě chvíli(J5f) jak pod nohou jí tiše chrustil písek(J5f) a větve šustily kol prchlé víly(J5f) A pod kloboukem obrovského hřibu(J5f) jsem zůstal sám jak rytíř zabloudilý(J5f) v říš pohádek však dosud hlahol milý(J5f) zněl v uchu mém zvuk blaživého slibu(J5f) a v mechu leželo zde kvítko zdobné(J5f) s nímž před chvilkou si hrály prsty drobné(J5f) Ten květ jsem pozvedl a v ňadrech schoval(J5f) jak něžnou zástavu a svědka štěstí(J5f) v něž uvěřit se duch můj rozpakoval(J5f) a probloudil pak mnohé lesní scestí(J5f) než soumrakem kol utichlého mlýna(J5f) jsem lučinou se vrátil do Třemšína(J5f) Teď bělozářko ležíš na mém stole(J5f) u veršů zmatených Leč hvězdy květů(J5f) kol kolem povadly na zpráhlém stvole(J5f) a nevzkřísí je polibek mých retů(J5f) před chvilkou zářily jak padlý sníh(J5m) a teď jsou bledé jak ty moje rýmy(J5f) v něž darmo chtěl jsem slovy plamennými(J5f) zář vdechnouti chvil oněch blažených(J5m) Či zvadnou také sotva rozkvetly(J5m) ty skvoucí naděje v nichž srdce jásá(J5f) či na chvilku jen duší přelétly(J5m) jak vidin stepních potměšilá krása(J5f) jež hroznějším jen činí pouště klín(J5m) kde vykouzlila klamný palem stín(J5m) Snad právě ona v pyšné komnatě(J5m) mou smělost kárá chuďasu se směje(J5f) jenž ruku vztáh ve slepém záchvatě(J5m) přes šírou hloub jež mezi námi zeje(J5f) Ne Ne Zřím posud onen pohled její(J5f) a slova slyším Spatříme se zase(J5f) dál duchem světlé vidiny se chvějí(J5f) Zde spočiň ve zpěvníku květný klase(J5f) Ač uvadl jsi věřím srdce zvěsti(J5f) že tebou věčné rozkvetlo mi štěstí(J5f) Když pěvců lesních jásající hlásky(J5f) den uvítaly na obzoru zlatém(J5f) já dlel tam opět na tom místě svatém(J5f) kde čarovná mi vzešla hvězda lásky(J5f) A hle tam na sedadle pavilonu(J5f) jak včera mému pohledu se skryla(J5f) za sloupem zahledl jsem knihu onu(J5f) jež snící dívce společnicí byla(J5f) Ve zmatku nechala ji zde a jistě(J5f) dnes přijde pro ni Smělý záměr šlehl(J5f) mou hlavou Na uzounkém bílém listě(J5f) jenž vložen stránku nedočtenou střehl(J5f) jsem tužkou v dopis plamenný ač krátký(J5f) své city vdechl složil bouři nitra(J5f) a prosbou skončil bezejmenné řádky(J5f) že pro svůj ortel sám si přijdu zítra(J5f) A přišel jsem Nadarmo pátrám kolem(J5f) po knize odpovědi Sloup tu šedý(J5f) jenž hřibu besídky byl statným stvolem(J5f) na sebe rázem upoutal mé hledy(J5f) jak runy čaruplné v jitřním svitě(J5f) jenž listím vnikal písmena se skvěla(J5f) do dřeva jeho vrytá Miluji tě(J5f) a pod tím hvězda Miluje tě Stella(J5f) Jak anděl v nadpozemské glorii(J5m) tam vedle hrdé matky klečela(J5m) ve starém šerém oratorii(J5m) kde paprsk jitřní tkal jí do čela(J5m) skel různobarvých divné odlesky(J5m) a na líci sen dřímal nebeský(J5m) Hlas varhan zněl a chvěl se vonný dým(J5m) já pod kůrem se tratil v prostém davu(J5f) a hleděl vzhůru na tu krásnou hlavu(J5f) jež klonila se k řádkům nábožným(J5m) Než posléz dolů přes modlitby sletlo(J5f) dvé čistých hvězd s mým pohledem se střetlo(J5f) A znova znova zaletaly dolů(J5f) v nich oko mé zvěst divukrásnou četlo(J5f) my v hudbě varhan hovořili spolu(J5f) tou němou řečí lásky(J3f) Již ústa spečetila sladkou zvěst(J5m) črt písma bledých jasných líce hvězd(J5m) Tam kde háj tichý svatyň mého blaha(J5f) nad stezku skrytou stinné loubí klene(J5f) jsem ptal se Miluješ mne Stello drahá(J5f) a ona šeptla Tvoje navždy Jene(J5f) Oknem hledí do světnice(T4f) luna bledá kouzelnice(T4f) kývajíc mi na lučiny(T4f) kde se chvějí v čilém spěchu(T4f) její stvůry lehčí dechu(T4f) ze stříbrné pavučiny(T4f) hle tu jedna tančí vzduchem(T4f) za ní v patách jiný smíšek(T4f) větrným se chvějí ruchem(T4f) jako chmýří pampelišek(T4f) jedna dveřmi ke mně vklouzla(T4f) druhá oknem zevšad letí(T4f) do světnice luny děti(T4f) upadám v síť jejich kouzla(T4f) Vytáhly mne z jizby mocí(T4f) do hvězdnaté jarní noci(T4f) a tam z měsíčního lesku(T4f) stříbrnou mi kladly stezku(T4f) přes lučiny lesa šerem(T4f) přes osení rovným směrem(T4f) tam kde hvězda nevysoko(T4f) zářila jak lásky oko(T4f) Světlo její blíž a blíže(T4f) větvic oblakem se skvělo(T4f) a již tisknu horké čelo(T4f) na studené parku mříže(T4f) Ó vy dítka luny bledé(T4f) ó vy divné plaché stíny(T4f) které jarní noc si přede(T4f) ze stříbrné pavučiny(T4f) víl a šotků sbore něžný(T4f) na motýlích křídlech spějte(T4f) do komnaty svojí kněžny(T4f) snivou skráň jí obechvějte(T4f) na ramena krásnou šíji(T4f) pod kadeře vonné temné(T4f) usedněte do lilijí(T4f) všeptejte jí v ouško jemné(T4f) moji touhu prosbu vroucí(T4f) ať mi zjeví přeletavý(T4f) jenom stín své krásy skvoucí(T4f) jenom obrys drahé hlavy(T4f) Ale hvězda rázem zbledla(T4f) a pak zhasla v okně stmělém(T4f) jenom fantasie předla(T4f) obraz luzný horkým čelem(T4f) Než co tamo na terase(T4f) v měsíčním se míhá jase(T4f) jaký stín se chvěje z domu(T4f) pod skupiny snících stromů(T4f) zrychluje mi srdce tluky(T4f) Pod zachvěním mojí ruky(T4f) povolila vrátka sadu(T4f) bezděky se v houští kradu(T4f) Roucho bílé kol se chvělo(T4f) a v líc luna svitla Stelo(T4f) Ulekla se lehce vzkřikla(T4f) leč tu zrakem v šero vnikla(T4f) rozeznala moje tahy(T4f) Ty Jak polekals mě drahý(T4f) Tady V noci Nespí máti(T4f) někdo zahlednout nás může(T4f) Chtěl jsem pouze rozkoš ssáti(T4f) tvého blízka sladká růže(T4f) vzdálen tebe tužbou hynu(T4f) Ó jen chvilku podej ruku(T4f) ať ji zlíbám ať ji vinu(T4f) k bouřlivému srdce tluku(T4f) V náruč klesá žádostivou(T4f) a kol víří hravé stíny(T4f) upředené lunou snivou(T4f) ze stříbrné pavučiny(T4f) Jak ve snu žiju Sotva věřit mohu(J5f) že skutečností jsou ty božské chvíle(J5f) ve vonném soumraku nad květem hlohu(J5f) ve stínech nočních v záři luny bílé(J5f) že opravdu ty jemné dlaně svírám(J5f) v ty oči temné blahem zmaten zírám(J5f) a v ústa drahá nad něž sladších není(J5f) že plamenná smím tisknout políbení(J5f) Můj život byl jak polní cesta všední(J5f) jež plání střízlivou se nudně vije(J5f) zná jenom drsný skřípot kol den ke dni(J5f) jen mělkou kolej znova do ní ryje(J5f) zří pouze jednotvárné vlny klasů(J5f) a svlačec chudičkou má za okrasu(J5f) Teď moje dráha pojednou se noří(J5f) v houšť zakletého lesa každým krokem(J5f) div nový budím vílu s hvězdným okem(J5f) a každá větev zlatým květem hoří(J5f) Mé lásky růže kouzelná tam zkvítá(J5f) stín tajemství jen sladší pel jí skýtá(J5f) tam prchám tajně skutečnosti chudé(J5f) sním božský sen a neptám se co bude(J5f) Má hlava štěstím závratným se točí(J5f) v mých ňadrech šumí citů skryté moře(J5f) kam hledím vstříc mi planou krásné oči(J5f) jak ve snu chodím po rolích a dvoře(J5f) Jsem jako cizinec ve vlastním domu(J5f) Dnes náhle stanul krok můj před chatrčí(J5f) jež na mém dvoře v pozadí se krčí(J5f) za kvetoucími vršky starých stromů(J5f) Mne překvapila netušená změna(J5f) Pod kabřincem a štítem černým lety(J5f) jak padlý sníh se třpytí čistá stěna(J5f) a v barvách pestrých malované květy(J5f) z té půdy bílé živě vynikají(J5f) tu v rohu chrpa s pampeliškou svítí(J5f) tam svlačce nevídané obmykají(J5f) dvě okénka svých divných zvonků sítí(J5f) a z blankytného podrovnávky pruhu(J5f) zříš pučet jiných drobných kvítků duhu(J5f) Ta malba prostičká je neumělá(J5f) přec zamlouvá se srdci oko baví(J5f) jak divem omládla jí chatrč celá(J5f) má svěží obličej a pohled smavý(J5f) I zápraží je srovnané až milo(J5f) a pavlač opravena bez mezery(J5f) vše čisto kolkolem To jistě dílo(J5f) jest Běty šedivé a její dcery(J5f) Hle jak z té vetešiny zasmušilé(J5f) si upravily bydlo prostomilé(J5f) V čas dávno uprchlý má paměť letla(J5f) v čas babička kde chvějící se ruku(J5f) jež zápraží to staré pilně metla(J5f) vstříc láskyplně vztahovala vnuku(J5f) a na stupátka tato věkem hnědá(J5f) jej vzhůru vedla do náručí děda(J5f) I nyní bezděky jsem vzhůru stoupal(J5f) a hle jak druhdy něžný domek ptačí(J5f) ze dřeva zroben pod štítem se houpal(J5f) a kořenáče řadou na pavlači(J5f) jak vzdušná zahrádka se tiskly k sobě(J5f) ve květů rozmanitých pestré zdobě(J5f) V tu chvíli obechvělo moje dumy(J5f) to kouzlo milé které v sobě kryje(J5f) kraj domácí a lidu poesie(J5f) jež ve zlatých mu klasech sladce šumí(J5f) a srdcích prostých Jako zvony z dáli(J5f) mým duchem známé krásné písně vály(J5f) a staré pohádky Já viděl zase(J5f) ty divy všecky báječného světa(J5f) jež kdys nám líčívala snivá Běta(J5f) ty stromy ze skla kněžky zlatovlasé(J5f) jimž vlála nad korunou péra páví(J5f) a znovu z démantů a perel splítal(J5f) své stěny palác pohádkové slávy(J5f) i hudbou zvonů stříbrných mě vítal(J5f) Však nyní na prestolu jeho skvělém(J5f) pod nachem baldachýnu pod korunou(J5f) tvář jiná zasvitla mi jasnou lunou(J5f) dvé temných očí v lásky svitu vřelém(J5f) Jen Stella všude Stella Bledne hasne(J5f) síň báječná ty tam jsou perly jasné(J5f) kol dřevo s červotočí místo zlata(J5f) štít s řezbou chudou zastřel trůnu skvosty(J5f) a místo paláce tu sešlá chata(J5f) již vápnem hrudkou nalíčil vkus prostý(J5f) Sem nemohu ach svoji kněžku vésti(J5f) zde rajské štěstí nemůže mi zkvésti(J5f) Ó sídlo předků mých ty chato sivá(J5f) jež pod omšenou střechou v tichém snění(J5f) jsi schraňovala mnohé pokolení(J5f) jak mláď svou křídlem kvočna starostlivá(J5f) tys k blahu postačila prostým lidem(J5f) jichž celý život lopotnou byl prací(J5f) a v těsném kruhu plynul všedním klidem(J5f) Zde s dílem stejným každý rok se vrací(J5f) vzlet ducha citů jemný pel se ztrácí(J5f) Ten selský dvůr má trpasličí říše(J5f) jak moh by hostit perlu oněch světů(J5f) kde duch jen rozkoší a krásou dýše(J5f) a ruka nezná všedních práce hnětů(J5f) Sem nikdy neskloní se moje Stella(J5f) Až dosud mnil jsem že v té líše chudé(J5f) kde pouť mých otců tiše k rovu spěla(J5f) i pro mé štěstí dosti místa bude(J5f) Však nyní co mi lomenice šedá(J5f) kde nikdy skrovné hnízdo nevyvolí(J5f) můj ptáček zlatý co mi hrstka rolí(J5f) jež nikdy plodu sladkého mi nedá(J5f) Sny jinošské mým čelem víří znova(J5f) zas naděje ty skvělé pnou se k výši(J5f) jež upřádala mysl studentova(J5f) zde pod tím štítem v této právě skrýši(J5f) kde o prázdninách tichý stánek míval(J5f) Za dvojicí těch malých oken tady(J5f) jež nyní plní balsamínek řady(J5f) jak často nad knihami veršů sníval(J5f) o kráse slávě pestrošumném žití(J5f) velkých metách jež mu v dálce svítí(J5f) Snů těchto příboj úchvatný se vrací(J5f) Duch který jednou křídla rozpjal výše(J5f) již nehodí se v jarmo hrubých prací(J5f) a nemá zakrnět ve rmutné líše(J5f) Proč opustil já bloud kolbiště duchů(J5f) a pohřbil dary své v tom selském hluchu(J5f) Zda možno zpět Zda k oněm cílům vyšším(J5f) až dosud smělé naděje mi kynou(J5f) Ať jakkoli hlas mocný v nitru slyším(J5f) Nech otky drsné zbraň si obeř jinou(J5f) pryč z těsných poměrů ven z nízké chaty(J5f) kam nepronikne blaha paprsk zlatý(J5f) Z těch myšlenek mě vytrh švehol ptáčků(J5f) ve kleci pod štítem a kroků zvuk(J5m) To dcera staré Běty na pavláčku(J5f) sem bystře spěla vrátivši se z luk(J5m) jichž kvítek leckde zbyl jí v rouchu vlase(J5f) na stupně skákala jak srna čilá(J5f) až srp jí rozkolébán zvonil v pase(J5f) a teď se překvapením zarazila(J5f) kdy zočila mne před komůrkou svojí(J5f) Pak pozdravila kol se mihla spěšně(J5f) tvář její rdící se jak zralá třešně(J5f) Já sešel dolů zmítán dále v boji(J5f) svých myšlenek a citů(J3f) Dnes bolestnou si zprávu nesu z háje(J5f) Na místo drahé dívky její list(J5m) jsem našel tam Až toto budeš číst(J5m) já polétnu již do vlašského ráje(J5f) po boku kněžny spřízněné jež s sebou(J5f) tak náhle na cesty mě unáší(J5m) že listem jen se mohu loučit s tebou(J5f) Však nežli jeseň chladná zaplaší(J5m) vám vlašťovice s pohostinných krovů(J5f) zde v milé skrýši shledáme se znovu(J5f) Až dotud zdráv buď vzpomínej můj drahý(J5f) Ó řádky naší nezvyklou jí řečí(J5f) tak pilně sestavené jemné tahy(J5f) té drahé ruky bodavými meči(J5f) v mých prsou ryjete Tak nenadále(J5f) má zapadnout mi v mlhu dalekou(J5m) to líčko po němž nyju prahnu stále(J5f) Dni měsíce se líně povlekou(J5m) než zulíbám je zas Tu dobu dlouhou(J5f) mám samoten zde dlíti s těžkou touhou(J5f) Vy lesy modravé(J3m) vy hory mlhavé(J3m) za vámi dlí můj duch(J3m) on s tužbou vyletá(J3m) den každý do světa(J3m) za vlnitý výš pruh(J3m) Tam daleko v zem věčných růží(J4f) kde vavřín s olivou se druží(J4f) kde v cypřišovém snívá šeru(J4f) má krásná lilje ze severu(J4f) Zda v touze její zor(J3m) za modro dalných hor(J3m) též míří v rodný luh(J3m) Již od nás v teplý jih(J3m) roj vlašťoviček tíh(J3m) les oděn v pestrý hav(J3m) již nebem chmury jdou(J3m) jak táhne duší mou(J3m) zlých dum a péčí dav(J3m) Však marně v suchém vřesu sedám(J4f) pod žlutým bukem darmo vzhlédám(J4f) přes lány smutné holých polí(J4f) na malý zámek pod topoly(J4f) Ach prázdno všude jest(J3m) a z dálky žádná zvěst(J3m) ni lístek na pozdrav(J3m) Či paměť rodných niv(J3m) jí urval jihu div(J3m) ten věčný květů jas(J3m) Snad láska ochladla(J3m) či navždy uvadla(J3m) můj obraz v duši zhas(J3m) Tak pochyb roj v mou hruď se vtírá(J4f) zlá obava mi srdce svírá(J4f) a plamenná mě touha mučí(J4f) vzduch prázdný chytám do náručí(J4f) Kdy z hor těch modravých(J3m) z těch lesů mlhavých(J3m) mé slunko vyjde zas(J3m) V těch trapných pochybách i žhavé touze(J5f) ve stesku zlém a v upomínkách blahých(J5f) jak letní doba míjela mi dlouze(J5f) Čím déle postrádám těch lící drahých(J5f) tím vábněji se z obraznosti hrouží(J5f) tím nezkrotněji po nich srdce touží(J5f) A nejistotou hruď má rozervána(J5f) Zpráv od ní žádných Tuchy nemám ani(J5f) kde prodlévá Kdys Boreckého pána(J5f) jsem vyčíhal na polích jako maní(J5f) chtě vylouditi zvěsti za hovoru(J5f) Ó schůzka nešťastná Nás volba blízká(J5f) za chvilku svedla do tuhého sporu(J5f) On doufal že mne za spojence získá(J5f) svých záměrů jež proti všemu čelí(J5f) zač plane nadšením náš národ celý(J5f) Jáť poznal zášti odrodilské zmije(J5f) že pod maskou se světovosti kryje(J5f) hněv můj se rozpoutal já mluvil směle(J5f) my rozešli se jako nepřátelé(J5f) Jak trudné dumy tehdáž cestou domů(J5f) mne provázely Jaké citů vření(J5f) Jak moh bych synem býti muži tomu(J5f) Však šílenstvím to pouhé pomyšlení(J5f) Vždyť otce toho hrdopyšnou matku(J5f) by povržlivým smíchem rozesmálo(J5f) že smím jen sníti o takovém sňatku(J5f) Jak těžký boj a naděje jak málo(J5f) Tak příboj temných myšlenek mě sklíčil(J5f) Však brzy skleslý duch se znovu vztýčil(J5f) Přec doufat musím Život můj tu v sázce(J5f) v těžších bojích přálo štěstí lásce(J5f) Sen bláhový v mou skráň se často krade(J5f) Kdys román čet jsem o princezně mladé(J5f) již urval guillotině strážce prostý(J5f) muž revoluce vzdav se její kráse(J5f) i prchli k moři zbylé její skvosty(J5f) hruď obměkčily námořnické chase(J5f) že v lodi skryla nebezpečné hosty(J5f) i zanesla je příhod směsí různou(J5f) na ostrov daleký kde žili leta(J5f) ve skvoucích divech tropického světa(J5f) robinsonádu lásky čaroluznou(J5f) Ten pošetilý román volá ráda(J5f) zpět moje paměť fantasie vzňatá(J5f) ráj z lian skvostně kvetoucích si spřádá(J5f) a palmovými listy krytá chata(J5f) mne v loktech kněžny unesené stíní(J5f) té nejkrásnější jaká zkvetla divem(J5f) kdy v hedvábí a zlatě skvoucích síní(J5f) a v parků vděkuplných loubí snivém(J5f) V tom zmatku citů hledím sobě málo(J5f) svých rolí dvoru Co mi po všem nyní(J5f) Nic není zde co srdce mé by hřálo(J5f) Ať stará Běta pohledy mě viní(J5f) že statku nedbám Marna snaha její(J5f) by vrátila mne starých do kolejí(J5f) Však musím vyznat pomocnici platnou(J5f) jsem získal v ní to léto sama skorem(J5f) vše řídila a vlastní prací zdatnou(J5f) i péčí rozšafnou všem byla vzorem(J5f) Teď práce minuly a v pustém kraji(J5f) podzimní chmurou chladné větry vlají(J5f) Dnes opět hájem po všech drahých místech(J5f) jsem bloudil Smutno bylo vše mé nohy(J5f) šum teskný probouzely v padlých listech(J5f) a s hůry červenavý lupen mnohý(J5f) na hlavu moji klesal s tichým vzdechem(J5f) jenž zdál se mojich vzdechů vlastních echem(J5f) Leč v pavilónu slovíčka dvě malá(J5f) na šedém sloupci vrytá ručkou milou(J5f) ta slova Miluji tě dosud znalá(J5f) mě potěšila čarodějnou silou(J5f) Já vroucně zlíbal je a pravil k sobě(J5f) Vám věřím Vy jste heslem mého žití(J5f) a jestli všechny naděje se sřítí(J5f) má láska nezhasne ni v temném hrobě(J5f) Dopadla jsi krutá ráno(T4f) plnou tihou z nenadání(T4f) srdce moje rozerváno(T4f) bouří tepny žhoucích skrání(T4f) Dosud ptám se zda to sběhla(T4f) skutečnost se před mým zorem(T4f) čili pekel jiskra zžehla(T4f) fantóm děsný v mozku chorém(T4f) Konečně se navrátila(T4f) kdy již zima v roucho bílé(T4f) kraj náš chladný ošatila(T4f) A já spěchal touhou šíle(T4f) tam kde ojíněnou střechu(T4f) altán z bílých větví zvedal(T4f) ale v závěji a mechu(T4f) marně drahý list jsem hledal(T4f) večer kolem Borce křížil(T4f) v zasněžený park se plížil(T4f) darmo vzhlédal v oken záře(T4f) nespatřil jsem drahé tváře(T4f) Stejně uplynul den druhý(T4f) i v den třetí když se šeřil(T4f) soumrak zavátými luhy(T4f) k zámečku jsem stezkou měřil(T4f) Cestou vzpomínal jsem zase(T4f) kterak tehdy rok as tomu(T4f) v zimním krásném lunojase(T4f) z Podboří jsem kráčel domů(T4f) a jak poprve tvář její(T4f) zasvitla mi v jiskrách ledu(T4f) z pestrých saní nad závějí(T4f) A co dál ty dumy předu(T4f) náhle řada zdobných saní(T4f) jako ptactvo z bájných luhů(T4f) s pestrou směsí vozků sluhů(T4f) vyfintěných pánů paní(T4f) letí fábor na fáboru(T4f) vlajný chochol za chocholem(T4f) za cinkotu za hovoru(T4f) po umrzlé cestě kolem(T4f) V záři pochodní se míhá(T4f) sanice ta čaroskvělá(T4f) pestrá loďka loďku stihá(T4f) v moři jiskrného běla(T4f) Utajen sám v závoj šera(T4f) rozeznal jsem v hostí sboru(T4f) pána Boreckého dvoru(T4f) i choť jeho Kde ach dcera(T4f) Poslední kol sáně letly(T4f) Pochodeň jež plála v předu(T4f) do nich metala pruh světlý(T4f) Ztrnul jsem jak útvar ledu(T4f) Sáně jež se podobaly(T4f) velké pestré labuti(T4m) vysoko příď lesklou pjaly(T4f) v lepotvárném vzklenutí(T4m) s chocholem pér duhovatých(T4f) s blýskavicí zvonků zlatých(T4f) V nitru milokrásné hříčky(T4f) uviděl jsem Stellu zase(T4f) s nachovými mrazem líčky(T4f) v sobolině měkkořasé(T4f) krásnější než do té chvíle(T4f) zářila kdy mému zraku(T4f) Byla rovna luzné víle(T4f) na labuti po oblaku(T4f) nesoucí se v letu plesném(T4f) Uvnitř na sedátku těsném(T4f) jenom pro ni místo bylo(T4f) ale mladý švihák za ní(T4f) trčel na výstupku saní(T4f) Oko průvodce se vrylo(T4f) chtivě v úběl čela skvoucí(T4f) v líčko purpurově žhoucí(T4f) které k němu s vábným leskem(T4f) snivé oči obracelo(T4f) a teď rychle jako bleskem(T4f) vtisk jí políbení v čelo(T4f) Jako vidmo přelet kolem(T4f) peřestý hon bílým polem(T4f) zanik hlahol z dálky tmavé(T4f) rolničky jen tiše zněly(T4f) Já stál posud zkamenělý(T4f) Proto tedy v touze žhavé(T4f) lkal jsem po té drahé líci(T4f) by ten rajský pohled spolu(T4f) zaryl v srdce zoufající(T4f) osten smrtelného bolu(T4f) Šílenství mou duši chvátí(T4f) Musím celou pravdu znáti(T4f) Konec všemu Ortel smrti(T4f) slovy krutými mne drtí(T4f) Zaplašte sen bez naděje(T4f) Propast mezi námi zeje(T4f) Zapomeňte Buďte s bohem(T4f) Ne již v milé řeči naší(T4f) v cizí mluvě chladným slohem(T4f) poslední mou naděj plaší(T4f) lístek hrozný který vniká(T4f) v duši mou jak žhavá dýka(T4f) Již tmí se venku jako v nitru mém(J5m) Svit poslední mé okno slabě zlatí(J5f) a větve lípy rozložité v něm(J5m) pozvolna hustším soumrakem se tratí(J5f) Ó lípo stará tebe ráno příští(J5f) zas oděje do září zlatistých(J5m) a tam kde nyní jenom led se blyští(J5f) na kostrbatých větvích bezlistých(J5m) čas brzký vrátí smaragdové řasy(J5f) i vonných květů tisíce ti dá(J5m) včel bzučení a hnízda zpěvné chasy(J5f) ty budeš slavit vzkříšení Leč já(J5m) Jest konec všemu Jako lupen lesa(J5f) před časem urván bouří k zemi klesá(J5f) a bez památky v rudé směsi setlí(J5f) těch listů nesčetných jež před ním sletly(J5f) tak padnu v ohromný ten jícen němý(J5f) kde mizí beze stopy den co den(J5m) sta tisíce Kdo vzpomíná jich jmen(J5m) Much jednodenních mrvících jen zemi(J5f) Co byl můj život Práce ze dne ke dni(J5f) jen hrubá práce pro to nízké žití(J5f) a k tomu myšlenky a city všední(J5f) těch milionů jenž se prachem sytí(J5f) A když jsem jednou k jasné výši vzlet(J5m) ráz krutý do prachu mne srazil zpět(J5m) a hruď mi proklál bolu osten žhavý(J5f) Ó srdce utichne tvůj trapný vír(J5m) ta hlaveň lesklá tento jícen tmavý(J5f) lék tobě poskytnou a věčný mír(J5m) Či mám se vléci dále prachem země(J5f) s tou trýzní která neutichne ve mně(J5f) Dřív neznal jsem že medem rajským dýše(J5f) i pohár zemských vnad a spokojen(J5m) jsem nesl skromný los až oné číše(J5f) ret dychtivý se dotkl opojen(J5m) A teď kdy číš ta rozpadla se v kusy(J5f) mám plahočit se dále v jarmu všedním(J5f) dál žíti život který se mi hnusí(J5f) Ne odhodím to břímě Stiskem jedním(J5f) chci odemknout si tajeplnou bránu(J5f) v noc věčno nebo k jasnějšímu ránu(J5f) Nechť cokoli tam za tou hustou clonou(J5f) chci roztrhnout ji Knihu žití svého(J5f) chci zavřít cvakem článku kovového(J5f) jak tento zpěvník zrezavělou sponou(J5f) Jest dozpíváno Sklápnu vetchou desku(J5f) Vzdech zoufalý jest posledním tu slovem(J5f) jak prvním bylo trpké slovo stesku(J5f) když praděd můj se loučil s rodným krovem(J5f) Nač žíti Darmo čekat spásy zoru(J5f) Jsme kovadlinou do níž věčně buší(J5f) zlé sudby kladivo a v marném vzdoru(J5f) jen síly naše neplatné se kruší(J5f) Jen ponížení kolem jho a muka(J5f) Ta křivda surová jež bila dědy(J5f) nás bije stále bude bíti vnuka(J5f) O chtěl bych nésti srdce svého bědy(J5f) dál žitím kráčet s duší otrávenou(J5f) jen kdybych jeden blaženosti svit(J5m) moh koupit bratrům nešťastným tou cenou(J5f) Leč hněvem hanbou bez moci se chvít(J5m) a denně zřít jak zloba lid můj hubí(J5f) a bez pomoci jenom skřípat zuby(J5f) to raděj servat mrzká pouta žití(J5f) Ó žel že křivda jež nám duši střebe(J5f) hruď nemá jedinou bych druhou v sebe(J5f) však první kuli do ní mohl vrýti(J5f) Zde mezi listy leží kvítko zvadlé(J5f) Mým dotknutím se drolí suchá tráva(J5f) kde hvězdy květů jako sněhy padlé(J5f) Ó krátká byla zářná jejich sláva(J5f) Dlaň krásnější jich urvala je stráni(J5f) i spočinuly chvilku na rtu vnadném(J5f) leč zhouba číhala v tom blahu zradném(J5f) smrť přineslo jim něžné celování(J5f) A stejně prchla mého štěstí chvíle(J5f) Z té droliny se před mým okem křísí(J5f) zas květy svěží hvězdy zářně bílé(J5f) a s nimi krasší ještě běl se mísí(J5f) těch ruček šije čela svoji ruku(J5f) kol drahé vinu slyším lásky slova(J5f) z těch milých rtů hlas čarovného zvuku(J5f) jímž zazní snad jen píseň andělova(J5f) v můj temný hrob a cítím políbení(J5f) těch teplých ústek nad něž sladších není(J5f) Ó rajský vděku slasti nevýslovná(J5f) ó chvíle blaženosti svrchované(J5f) co ze všeho mi zbylo Hrstka skrovná(J5f) sežloutlé trávy k níž má slza kane(J5f) Zvuk starých hodin Jejich drsný hlas(J5m) tu hlásal hodinu kdy poprve(J5m) v mou kolébku se rozlil slunce jas(J5m) a nyní v noc mě nekonečnou zve(J5m) Jak mnohý měřil blahý smutný čas(J5m) Co vše mi jeho tikot vypráví(J5m) Dny dávno prchlé kouzlí před můj zrak(J5m) tvář sester malých dětské zábavy(J5m) ráj nevinnosti ztracený tyk tak(J5m) Ach jak by náhle liliemi kvet(J5m) a zvonky nebeskými zvonil vzduch(J5m) zas kolem vstává zapadlý ten svět(J5m) sny líbezné jež sníval dětský duch(J5m) Zas vrčí kolovrátek oheň praská(J5f) a po stěnách se míhá báje drak(J5m) zas matka na lůžko mne klade laská(J5f) a zpěvankou mě uspává tyk tak(J5m) Ó matičko líc tvoje dobrotivá(J5f) zas hledí na mne stojíš zde jak živá(J5f) snad láska mateřská tě pudí z hrobu(J5f) bys při mně dlela v tuto těžkou dobu(J5f) bys nežli zahalí mne věčná noc(J5m) než usnu navždy synu zoufalému(J5f) svou modlitbou zas přišla na pomoc(J5m) jak druhdy večer dítku ospalému(J5f) Hle otcova též postava se blíží(J5f) s tím okem vážným tamo sestry moje(J5f) zas živy jdou jak poupátka dvě svíží(J5f) tam druzi dětství jiných podob roje(J5f) Co chcete u mne stíny milých hlav(J5m) Ach ano vetchá rafij v tichém ruchu(J5f) již ocitla se na hodině duchů(J5f) a vstříc mi přichází ten vzdušný dav(J5m) by uvítal mě na práhu své říše(J5f) Jen ještě vteřinu jen prstu tlak(J5m) a budu vidmem sám Již na mne dýše(J5f) mráz hrobový jen vteřinu tyk tak(J5m) tyk tak Již ustaň ustaň hrozné tikání(J6m) Či objímá mne šílenosti mrak(J5m) Mně zdá se teď že přímo ve skráni(J5m) mám ono kývadlo že v mozku divém(J5f) sem tamo lítá poplašeným kyvem(J5f) jak srdce zvonu třeskutými tepy(J5f) div horoucí mé čelo neroztřepí(J5f) Ó kniho stará otevřít se bojím(J5f) tvé desky spuchřelé Ach ano tady(J5f) mé krve stopa rdí se listem tvojím(J5f) a zde těch divých veršů pusté řady(J5f) Jak děsný přízrak v paměti se budí(J5f) noc osudná kdy smrtonosná kule(J5f) zde zamířila do zoufalé hrudi(J5f) Však jiná byla tehdáž sudby vůle(J5f) To srdce které chtělo ztichnout bije(J5f) a zdrávo jest a nový život žije(J5f) Tys kniho byla zpovědnicí mojí(J5f) v tom těžkém zmatku bloudění a boji(J5f) v tom scestí života Nuž přijmi spolu(J5f) i poslední tu krátkou kapitolu(J5f) Můj výstřel tehdáž sídlo žití minul(J5f) však do prsou mi třeskl těžkou ranou(J5f) a mdloby hustý závoj na mne splynul(J5f) Dál nejasné jen rysy v duchu tanou(J5f) však jitrem jedním z toho polosnění(J5f) jsem probudil se zcela Tikot známý(J5f) jsem zaslech opět hodin starých znění(J5f) a zočil stropu domácího trámy(J5f) Pak níž se pohled smekl k oknu mířil(J5f) Tam jako žhavý vlčí mák se pýřil(J5f) nad čelem jasně bílým šátek prostý(J5f) v úhledných řasách věnče svěží tváře(J5f) a kolem oblých ramen jitřní záře(J5f) po chudé roušce sila zlaté skvosty(J5f) To Maruška tam dcera staré Běty(J5f) nad jakous prací seděla Líc mladá(J5f) a ruměnná ta jitřní záře květy(J5f) jež v okno tkala kořenáčů řada(J5f) vše v obrázek se pojilo tak svěží(J5f) a jasný Zdálo se že na všem cosi(J5f) jak úsměv tiché veselosti leží(J5f) lesk mládí zdravého třpyt jarní rosy(J5f) Já cítil velkou slabost ale v duši(J5f) mně bylo volno milo V hloubi nitra(J5f) stín jakýs chvěl se jen jak člověk z jitra(J5f) že sen měl strašný neurčitě tuší(J5f) a při tom rád je že se můry sprostil(J5f) Týž pocit v duši pokojné se hostil(J5f) Pak Maruška se přiblížila ke mně(J5f) a lék mi podala Pod mojí hlavou(J5f) i lože na to upravila jemně(J5f) a těšila mne s lící ostýchavou(J5f) Jak libá ukolébavka mi zněla(J5f) řeč její sen zas na mé oči střela(J5f) však nyní spánek tichý volný zdravý(J5f) jen starou Bětu ještě v polospaní(J5f) jsem uviděl jak vchází jak se staví(J5f) nad mojí pelestí a ke mně sklání(J5f) svou hlavu sivou vetchých tváří vrásky(J5f) zrak plný tiché dobroty a lásky(J5f) Tak mihla se ta líc sen potom sladký(J5f) mně proměnil ji v tahy drahé matky(J5f) Já slabostí byl poután k loži dále(J5f) a dlouho Maruška jak Marta pravá(J5f) jak něžná sestra sloužila mi stále(J5f) vždy plná péče milá obětavá(J5f) Děj zašlých dnů mi táhl sice hlavou(J5f) a v srdci ryla upomínka bolná(J5f) však nebyla již zoufalostí dravou(J5f) a s ranou těla hojila se zvolna(J5f) Když poprvé jsem z domu vyšel zase(J5f) a procházel se sadem vískou polem(J5f) kde všechno v májovém se smálo jase(J5f) a zeleň kvítím pestřila se kolem(J5f) v té chvíli radost touha žití nová(J5f) již cele zvítězila nad mým bolem(J5f) tu poznal jsem co krásy vzácné chová(J5f) ta země rodný luh že v tomto vděku(J5f) dost nových slastí kyne žal se ztrácí(J5f) že najíti zde mohu tisíc léků(J5f) a nové štěstí v pilné zdárné práci(J5f) A když jsem zahradou se vracel domů(J5f) tu kouzlo domova sen dětství zlatý(J5f) v mou duši vpředla hledíc květem stromů(J5f) ta stará pavlač výminkářské chaty(J5f) Tam stála Maruška kol svěžích lící(J5f) jí hrálo jarní slunko laškující(J5f) a jakás píseň moravská jí zněla(J5f) ze smavých čerstvých retů vonným vzduchem(J5f) a milá něha zpěvem tím se chvěla(J5f) Tu jiná postava mi letla duchem(J5f) jak lilie štíhlá v jemné divné kráse(J5f) a srdce bolně sevřelo se zase(J5f) Však rukou máchl jsem a pravil k sobě(J5f) Již ustup vidino Tvůj přelud čarný(J5f) mé srdce zajal v idealní zdobě(J5f) co skutečným se zdálo sen byl marný(J5f) V mé hnízdo nehodí se rajka cizí(J5f) leč skromná prostá naše holubice(J5f) byť neměla než lásku srdce ryzí(J5f) a tiché cnosti domácí nic více(J5f) Jen krátce připisuji Měsíc tomu(J5f) co z chaty jež se třpytí v roušce nové(J5f) jsem uved žínku do předního domu(J5f) Jsem šťasten S bohem kniho Práce zove(J5f) Sen křídly duhovými tebe(J4f) již halí(J1f) a pod řasou ti kmitá nebe(J4f) můj malý(J1f) Tvá ručka buclatá se vine(J4f) kol rolničky jíž sen ti kyne(J4f) rtík usmívá se blahodyšně(J4f) a zardívá se jako višně(J4f) plod zralý(J1f) V té kolébce své prosté malý(J4f) spíš krásně(J1f) jak by k ní hedbáv s nachem tkaly(J4f) své třásně(J1f) Jak robě knížecí máš tady(J4f) svět nejkrásnější zlaté hrady(J4f) a sladkou hudbu bájných zvonů(J4f) jíž nezná žádný mistr tonů(J4f) král básně(J1f) Ó dřímej sladce na kolébce(J4f) té prosté(J1f) kde anděl pohádku ti šepce(J4f) můj skvoste(J1f) Tvůj otec s polibkem se sklání(J4f) a žehnáním k té malé skráni(J4f) a sen jej obletuje blahý(J4f) že v tobě dědic svaté snahy(J4f) mu vzroste(J1f) Ty nemáš slávy poznat výši(J4f) a bědu(J1f) pít rozmařilých slastí číši(J4f) a jedu(J1f) ty nepůjdeš za zlatou hrudou(J4f) za hlučným rejem línou nudou(J4f) Ty budeš tiché práci žíti(J4f) a hájit šířit zdarem krýti(J4f) lán dědů(J1f) Ty budeš rodu vlasti chovat(J4f) hrsť půdy(J1f) a zlaté plody vyluzovat(J4f) z té hrudy(J1f) ty budeš potem svým ji smáčet(J4f) však za to hrdě po ní kráčet(J4f) a vděků dost v ní najdeš vezdy(J4f) jak mezi klasy modré hvězdy(J4f) mák rudý(J1f) Buď lidu skromným prostým členem(J4f) můj synu(J1f) jen dobro ať je stále věnem(J4f) tvých činů(J1f) Los tichých práce bohatýrů(J4f) ti spokojenost chystej v míru(J4f) a nebe těš mne tvojím blahem(J4f) než zdřímnu pod kostelním prahem(J4f) v lip stínu(J1f)