XIII. VYZNÁNÍ.

František Ladislav Čelakovský

Pověz, ó pověz, dívčino krásná, Matčina ty slávo, sivá holubičko! Pověz upřímnou myšlenečku lásky, Jak bylo tobě, na zahradě carské Když jsme druh druha viděli ponejprv? „Bylo, jak před tím nebývalo nikdý – Půl očí v tobě, půl se krylo v trávě, A ne v trávě zelené, ale ve měňavé; I bylo, jakby uroněná jiskra Ňádra propadala, srdce dopadala. Pověz, ó pověz, statný mládenče, Otcova ty slávo, sokole jasný! Pověz upřímnou myšlenečku lásky, Jak bylo tobě, na zahradě carské Když jsme druh druha viděli ponejprv?“ Bylo, jak před tím nebývalo nikdý – Jahůdka nekanula s keříčku nízkého, A suchota*) se vila do srdce bujného, Jen tebe, a jen tebe očima jsem líbal, A duší mládeneckou tebe jsem objímal.

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

95. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V SADĚ. (Adolf Heyduk)
  2. 445. Před městem jest rozestřena pažit (Jan Kollár)
  3. VE SQUARU MONGE. (František Kvapil)
  4. None (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Od Tábora zimní písně hvízdá, (Josef Holý)
  6. Pochod kozácký. (Jan z Hvězdy)
  7. ODPOVĚĎ. (Adolf Brabec)
  8. Holubička. (Eliška Krásnohorská)
  9. ČERNOHORSKÁ UKOLÉBAVKA. (Eliška Krásnohorská)
  10. VIII. MLÁDEC KONĚ POCHVALUJE. (František Ladislav Čelakovský)