Holubička.

Eliška Krásnohorská

Holubička šedá, holoubka si hledá volajíc, volajíc; umdlela jí křídla, však ho nezahlídla nikdy víc, nikdy víc. Od moře a k moři zakroužila v hoři nastokrát, nastokrát. „Ozvi se jen jednou, máš-li sirou, bědnou ještě rád, ještě rád ?“ Marně opuštěná holubička stená v dol i výš, v dol i výš. „Což ty pro mou lásku nemáš ani hlásku z duše již, z duše již?“ On pak slyší lkání, on by slitování z duše měl, z duše měl; ale zkrvácený, k zemi spotácený oněměl, oněměl.

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

108. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  2. V. Přes hory a doly vrká holubice, (Václav Antonín Crha)
  3. Mohyla. (Vincenc Furch)
  4. None (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Oj, buďme lidmi! (Emanuel Miřiovský)
  6. ZE ZÁVĚSTÍ UKRAJINSKÝCH (Otokar Březina)
  7. XIII. VYZNÁNÍ. (František Ladislav Čelakovský)
  8. MRTVÉMU PŘÍTELI. (Adolf Brabec)
  9. ČERNOHORSKÁ UKOLÉBAVKA. (Eliška Krásnohorská)
  10. None (Petr Křička)