XVII. SLZY A VZDYCHÁNÍ.

František Ladislav Čelakovský

Kdyby všecky slzičky Pohromadě byly, Co jsou, milý, pro tebe Oči moje lily: Věru by se louky naše Všecky zatopily. Ach, kdyby to vzdychání Pohromadě bylo, Co mé srdce pro tebe, Milá, vypustilo: Věru na věži by naší Zvony rozzvonilo.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

684. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AŽ DNES USNEŠ... (Josef Lukavský)
  2. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. LILIE. (Josef Lukavský)
  4. Změna. (Josef Jaroslav Langer)
  5. IV. (Josef Kubelka)
  6. Sem a tam. (Václav Antonín Crha)
  7. Když kvetly jabloně růžové... (Růžena Jesenská)
  8. Sadba. (Simeon Karel Macháček)
  9. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  10. Na Marynu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)